Jussi Adler-Olsen – Washingtonský dekret

Demokratický guvernér Bruce Jansen právě s velkým náskokem vyhrál americké prezidentské volby. Oslavu vítězství však naruší atentát, při němž umírá jeho manželka. Kdo stojí v pozadí tragédie? Je vrahem opravdu místní podivín, nebo nitky sahají mnohem dál? Po Jansenově nástupu do prezidentského úřadu se Spojené státy rázem ocitají v situaci, kdy nový prezident udělá cokoli, aby změnil americkou společnost — okamžitě a za jakoukoli cenu.

Doggie Rogersová, členka Jansenova štábu, se po schválení Jansenova kontroverzního dekretu, který ruší ústavní práva amerických občanů, ocitne uprostřed všeho dění. Rozpoutá se peklo na zemi, jaké Amerika ještě nezažila. Doggiin svět je brzy vzhůru nohama. Její otec je odsouzen k smrti za vraždu prezidentovy manželky. Ve společnosti to vře a vojáci v ulicích násilím potlačují protesty bouřících se občanů. Doggie se cítí bezmocná. Zbyli jí ještě nějací přátelé, kteří jí mohou pomoci?

…………………………………………………………….

Když před milovníkem severských krimi zmíníte jméno Jussi Adler-Olsen, okamžitě se mu vybaví skvělá série z Oddělení Q. Komisař Carl Mørck si po celém světě získal velkou řadu fanoušků, kteří netrpělivě vyhlížejí další knihu s tímto sympatickým komisařem. Olsen před touto sérií ovšem napsal několik dalších knih. Jednou z nich je i právě vyšlý Washingtonský dekret, ve kterém opouštíme žánr krimi a užijeme si trochu té politiky v thrilleru, který si nic nezadá s knihami Toma Clancyho nebo Johna Grishama.

Po veleúspěšném Oddělení Q se tak nakladatelství Host rozhodlo přinést českým čtenářům další zajímavý kousek od tohoto mistra. Předně je potřeba si uvědomit, že Washingtonský dekret je naprosto jiný žánr, než na co jsou čtenáři u nás od tohoto autora zvyklí. Navíc ji autor napsal ještě před Oddělením Q, přesto se ovšem řada fanoušků neubrání srovnání.

Olsen zavádí čtenáře do Spojených států, do doby prezidentských voleb. Oblíbený a všemi milovaný senátor Bruce Jansen slaví obrovské vítězství a je jasné, kdo bude příštím americkým prezidentem. Oslavy však naruší atentát, při kterém je zavražděna jeho žena. Již podruhé v životě tak Jansen čelí osobní tragédii, se kterou se musí vyrovnat. Tato událost ovšem nastupujícího prezidenta zásadně ovlivní a změní.

Pomocí prezidentských dekretů mění běh událostí, aby nakonec přednesl návrh nového velmi kontroverzního zákona. Pokud vejde v platnost země se změní, největší světová demokracie prakticky zanikne a v zemi se rozšíří strach a represe, které si nic nezadají s nejznámějšími diktátorskými režimy. Je opravdu možné, že se Jansen takto změnil? A proč vůbec byla zavražděna prezidentova manželka?

Autor tuto knihu napsal v době, kdy měl ještě celý svět v paměti hrůzné události z 11 září. V té době se tehdejší prezident George Bush mladší nijak netajil svou politikou vůči teroristům a extremismu. Krásným příkladem je jeho tažení v rámci Afghánistánu a Iráku. A jelikož je Adler-Olsen mimo jiné i politolog, rozhodl se zamyslet nad tím kam až může vést omezování svobody a takzvané výjimečné stavy. A právě v kontextu tehdejší doby a teroristickými útoky je představa, kterou Olsen nastínil opravdu hodně mrazivá.

Adler-Olsen vytvořil vskutku skvělý kousek, který rozhodně stojí za přečtení. Na druhou stranu mu může malinko uškodit občasná rozvleklost příběhu, která vás místy až ukolébá. Přeci jen 600 stran není úplně málo a menší zkrácení příběhu by možná nezaškodilo. Tyto momenty vám ovšem plně vynahradí strhující závěr, při kterém budete hltat každou další stranu.

Těm čtenářům, kteří by přeci jen chtěli porovnávat tuto knihu se sérií z oddělení Q jen poradím, nedělejte to, opravdu ne. Srovnávání může této knize zbytečně uškodit, což by byla rozhodně škoda. Protože i přes pár výtek se jedná o opravdu zajímavý kousek, který dokáže zaujmout nejednoho čtenáře a přinese mu pár přejemně strávených večerů u knihy s velmi zajímavým námětem. Nehledě na to, že Washingtonský dekret není ani severská detektivka a tak bychom porovnávali  neporovnatelné.

…………………………………………………………….