Jim Woodring – Mrakobití

Ačkoliv je u nás všeobecné vnímání komiksu stále značně zkreslené, již dávno se nejedná o nenáročnou zábavu pro puberťáky, či nejmenší čtenáře, jejichž největší hrdinové jsou Pinďa s Bobíkem. Na náš trh se dostává stále větší množství titulů, které se od běžného “mainstreamu” zcela odlišují. Své o tom ví i v maličkém nakladatelství Trystero, kde se právě na takovou tvorbu zaměřují. Ostatně jejich nejnovější počin je toho krásným příkladem. Nic podobného jako Mrakobití Jim Woodringa zde zkrátka ještě nebylo…

Trystero šlo vždy tak trochu proti proudu. Již jejich první vydaný titul – Autobus Paula Kirchnera dal tušit, že toto nakladatelství nám bude přinášet hodně odlišná díla od běžně vydávané produkce. Pro jejich čtvrtý vydávaný titul to ovšem platí skutečně dvojnásob. A jak úspěšná kampaň na HitHitu ukázala i čeští čtenáři evidentně touží nechat se občas unášet na vlnách bezbřehé imaginace Jima Woodringa.

Tento americký autor bezpochyby pro české čtenáře není úplnou neznámou. S pár jeho pracemi jsme se mohli setkat například již v některém z omnibusů o Vetřelcích, které u nás vydal BB art. Mrakobití je však prvním česky vydaným kouskem tohoto autora, který nás zavádí do jeho Unifaktoru, surreálného vesmíru se snovou logikou, kam zasadil většinu svých příběhů o antropomorfním Frankovi, věčně trpícím Prasanovi, či záludném Rozmarovi. A právě proklínaný a neoblíbený Prasan hraje hlavní roli v aktuální novince, kterou nám Trystero přináší.

Woodring tuto postavu evidentně nesnáší a tak jí nechává pořádně trpět.  Napůl člověk, napůl vepř, protlouká se životem a schytává rány ze všech stran. A když už se zdá, že snad ani hůř být nemůže, Woodring opět přitvrdí a srazí Prasana zpátky hluboko do bahna. I přes veškeré příkoří se však Prasanovi nakonec daří dojít určitého osvícení a lepších zítřků, tedy možná. V případě tohoto autora totiž není nikdy nic jisté.

Samotný příběh je až úžasně jednoduchý, na druhou stranu stále máme co do činění s Jimem Woodringem a tak bude Prasanova cesta za “osvícením” pořádně prapodivnou jízdou na opravdu silném tripu. A tak možná zběžně pochopíte co se na jednotlivých stránkách děje, proč tomu však tak je, je daleko zásadnější otázka, na kterou pravděpodobně nikdy nenalezneme jen jednu jedinou uspokojivou odpověď.

Mrakobití tak rozhodně není komiksem, který slupnete na jedno “přečtení”. Woodring se ostatně v případě tohoto komiksu obešel zcela beze slov. Přesto se mu podařilo jen za pomoci své psychadelické kresby odvyprávět jedinečný příběh, který v nás zanechá hluboké, avšak mnohdy hodně znepokojující pocity. Ostatně sám Woodring se nikterak netají tím, že již v dětství trpěl paranoií, sluchovými i zrakovými halucinacemi a nesčetnými nočními můrami. A právě ty se nemalou měrou promítají i do jeho práce.

V tomto halucinogením románu navíc autor mísí neskutečné množství témat a odkazů, na jejichž vám však jedno přečtení rozhodně nebude stačit. To vše podporuje právě jeho originální kresba. Ta na jedné straně může vzdáleně připomínat kreslené grotesky z počátku dvacátého století, druhak díky všudypřítomnému šrafování připomíná dřevoryt. To vše podpořené mnohdy bizarními výjevy dodává Woodringovu stylu jedinečnost, díky které jeho práce ze světa Unifaktoru vždy zaručeně poznáte.

Trysteru se tak i na počtvrté podařilo českým čtenářům přinést dílo, které se zcela vymyká běžné produkci, se kterou se na našem trhu setkáváme. Navíc díky tomuto komiksu se nám blíže představuje další ikona světového komiksu Jim Woodring. Jeho fantazie je takřka bezbřehá a nám tak nezbývá nic jiného, než se nechat unášet na vlnách podivna a naplno si užít tuto psychadelickou jízdu, k jejímuž hlubšímu pochopení vám jedno přečtení rozhodně nebude stačit.