Jeff Lemire & Emi Lenox – Plutona

Jeff Lemire, komiksová superstar jenž konečně zamířila koncem loňského roku i na pulty českých knihkupců. Jeho entrée bylo vskutku fenomenální. Černá palice se takřka okamžitě dostala do žebříčků nejlepších komiksů uplynulého roku. Je tedy vcelku pochopitelné, že další Lemirův kousek na sebe nenechal dlouho čekat. Tentokrát vychází pod hlavičkou Crwe, jenž přináší temný a srdcervoucí příběh o dospívání a přátelství. Dokáže však Plutona navázat na úspěch první Lemirovy vlaštovky?

Rozhodně to není nemožné. Ostatně oba komiksy spojuje celá řada společných prvků, které jasně utvářejí Lemirovu tvorbu. Jestli však patříte mezi ty čtenáře, kteří se omezují na čtení komiksů pouze v našem rodném jazyce, moc věcí k porovnání nemáme. Můžeme jen doufat, že se postupně tento stav změní a českého vydání se dočkají i jeho další zásadní díla. Lemire se velmi rád pohybuje na hranici mezi mainstreamem a nezávislou tvorbou. Jeho nejsilnější doménou jsou pak tzv. existenciální dramata (Essex County, Royal City, Underwater Welder…), o něž se Lemire opírá i v aktuální novince z Crwe.

Superhrdiny tentokrát vystřídá pět dětí z předměstí, i když i superhrdinské téma zde nese výraznou stopu. Právě tato pětice totiž jednoho odpoledne nalezne v místním lese mrtvé tělo největší světové superhrdinky, Plutony! Právě od tohoto nečekaného objevu se začíná odvíjet náš příběh. A nebyl by to Jeff Lemire, kdyby se nejednalo o komorní drama zaměřené především na psychologii hlavních hrdinů.

Právě v tom je největší Lemirova síla, žel bohu u Plutony to platí tak napůl. Najdeme zde opravdu vynikající nápady, zpracované originální formou. Zkrátka, tak jak to umí jen Lemire. V tomto případě se zaměřuje na nelehký úděl dětí na hranici dospívání, jenž mnohdy procházejí existenciálními krizemi a nevědí co si sami se sebou počít. Bohužel v určitých chvílích se projeví fakt, že Plutona je krátký uzavřený příběh o pěti sešitech. Na tomto rozsahu zkrátka nejde vše vykreslit do nejmenšího detailu. Plutoně by tak jeden, dva sešity navíc rozhodně slušely.

Navíc je zde fakt, že se nejedná o kdo ví jak akční komiks. Vše plyne pozvolným tempem kupředu a když už se začíná konečně něco dít je konec. Ten navíc působí tak nějak otevřeně, jakoby se jednalo teprve o rozjezd začínající série. Plutona je však “uzavřený” příběh, který žádné další pokračování nemá, alespoň prozatím. Díky tomu rozporuplné pocity ještě vzrůstají, je však jen na čtenářích jak k tomuto kousku budou přistupovat. Ne že by snad Plutona nebyla dobrý komiks, ba právě naopak. Jen si je potřeba uvědomit, že toto dílko je hodně odlišné od běžné produkce, se kterou se dnes a denně setkáváme.

Opomenout samozřejmě nesmíme ani samotnou kresbu, kterou v tomto případě obstarala talentovaná Emi Lenox, jenž se podílela i na samotném scénáři. Colloring je pak v režii Jordie Bellaire, jejíž barvy můžeme znát například z Deadpoolovské série. Styl kresby je relativně úsporný a nezaobírá se přílišným množstvím detailů. Na druhé straně je v úžasném kontrastu se samotným příběhem a perfektně tak dotváří celkové vyznění této zajímavé jednohubky.

Hodnotit Plutonu rozhodně není jednoduché. U tohoto komiksu tak platí dvojnásob sto lidí, sto chutí. A přestože tato minisérie nepatří k vrcholům Lemirovi práce pozornost čtenářů si rozhodně zaslouží. Už jen proto, aby si mohli na toto zajímavé dílko udělat názor sami. Můžeme jen doufat, že Plutona společně s Černou palicí nejsou poslední kousky od tohoto autora, které se na českém trhu objeví. Jeff Lemire si totiž bezpochyby zaslouží naší plnou pozornost.