Jeff Lemire – Černá palice #1: Tajemství počátků

Když v polovině října oznámilo Comics Centrum své poslední letošní překvapení, srdce řady komiksových fanoušků bezpochyby zaplesalo. Na český trh konečně zamíří první komiksy od uznávaného a oceňovaného Jeffa Lemira. První vlaštovka, tedy v tomto případě spíše Palice je zde a je to opravdu pořádná pecka. Pokud tedy ještě nemáte Černou palici doma, rozhodně to napravte!

Pokud patříte mezi ty čtenáře, kteří se stejně jako já, omezují na čtení komiksů pouze v našem rodném jazyce, patrně jste v Jeffem Lemirem ještě nepřišli do styku. Věřte však, že za našimi hranicemi patří mezi nejvýraznější současné scénáristy komiksů. Kromě klasických superhrdinských záležitostí pod křídly DC/Marvel se však tento autor proslavil především díky své autorské tvorbě, která se velmi často pohybuje na hranici mezi mainstreamem a nezávislou tvorbou. Jeho nejsilnější doménou jsou pak tzv. existencionální dramata (Essex County, Royal City, Underwater Welder…), o něž se Lemire opírá i v aktuální novince z Comics Centra.

Černá palice je na jednu stranu superhrdinský komiks, Lemire však tradiční koncept tohoto žánru zcela převrací naruby a přetváří jej k obrazu svému. V úvodním svazku této série, jenž vychází s podtitulem Tajemství původu, nám autor představuje partu superhrdinů, kteří jsou už deset let uvězněni na farmě nedaleko tajemného městečka. Žel bohu nevědí jak se zde ocitli, ani kde přesně jsou a hlavně nevědí jak se dostat zpět a získat tak opět svou slávu coby hrdinové Spiral City. Nezbývá tedy než dál přežívat a na okolí působit co nejnormálněji. Kdyby to ale bylo tak jednoduché…

Ačkoliv už samotná anotace láká na parodii na superhrdinský komiks rozhodně nečekejte žádnou ztřeštěnou zábavu. Ano jména hlavních hrdinů vám vykouzlí úsměv na tváři. Ostatně kde jinde byste mohli potkat Valdu Dardu, Robotelu, plukovníka René Bizára, Madam Vážku, Barbufouna, či Zlatušku Zlatonošku. Na jménech se v Comics Centru opravdu vyřádili, tím však veškerá úsměvnost tohoto komiksu končí. Většinu času se tak budeme utápět v ponuré až depresivní atmosféře a sledovat pohnuté osudy našich hrdinů.

Co se týče příběhové stránky tak není v podstatě moc o čem mluvit, ve své podstatě se po celou dobu plácáme na jednom místě. Určité náznaky zde jsou, přesto je Tajemství původu především knihou seznamovací. Autor nám představuje jednotlivé hrdiny, odkrývá jejich minulost a ukazuje nám proč vůbec skončili tak, jak skončili. Co se ale týče samotné přítomnosti, tak si zajdeme na kafe, vydáme se na nákup, potažmo do školy. Ano naprosto nesuperhrdinské obyčejné věci, v podání Jeffa Lemira však i takovéto banality působí poutavě a zajímavě.

Kapitolou samou o sobě jsou pak myšlenkové pochody a trápení našich hrdinů. Ve vykreslení postav a jejich pocitů zkrátka Lemire naprosto exceluje, čímž se zcela vymyká běžné superhrdinské produkci. Ostatně se nebojí si trochu utahovat či poukázat na neustále omýlaná superhrdinská klišé, kterými tyto komiksy běžně trpí. V případě Černé palice nic takového rozhodně nehrozí. Jeff Lemire vytvořil zkrátka a dobře něco naprosto jedinečného, co se bude jen velmi těžce překonávat. Celkový dojem tak mohla zkazit už jen kresba.

Tu zde obstaral Dean Ormston, jehož styl můžeme znát již například z Lucifera, či čtvrtého Predátorského omnibusu. Zkušeností má tak tento kreslíř opravdu na rozdávání a je rozhodně dobře, že nepatří k typickým zástupcům mainstreamu. Díky tomu jeho kresba perfektně souzní s celkovým vyzněním tohoto příběhu, jenž se pohybuje na tenké hranici mezi superhrdinským komiksem a nezávislou tvorbou. Celkový dojem pak podtrhuje i coloring Davea Stewarta. Pochmurná a depresivní atmosféra na nás dýchá takřka z každé strany a ještě více umocňuje už tak jedinečné vyznění tohoto komiksu.

Comics Centrum s Černou palicí skutečně udeřilo hřebíček na hlavičku. Tenhle komiks se zkrátka perfektně povedl a bez nadsázky bude patřit k tomu nejlepšímu co během letošního roku vyšlo. Po Hellboyovi tak dostáváme od tohoto nakladatele další jedinečnou sérii, která bude bezpochyby trhat prodejní rekordy. Jen kdyby to čekání na další díl nebylo tak neskutečně dlouhé.