Jason Schreier – Krev, pot a pixely
ANOTACE:
Dokončit hru je pro hráče výzva. Pro vývojáře peklo.Výroba dnešních herních blockbusterů si v ničem nezadá s jejich filmovými protějšky. Kromě stamilionových rozpočtů si vývoj videoher žádá především obrovské tvůrčí a technické nasazení vývojářů, kteří často pracují na hranici finančního i osobního zhroucení. A je lhostejné, zda jde o geniální jednotlivce někde v garáži, nebo stohlavé týmy.Novinář Jason Schreirer vyzpovídal stovky profesionálů z velkých studií, jako jsou Bioware, Blizzard nebo LucasArts, i malé nezávislé týmy. V Krvi, potu a pixelech bere čtenáře na výpravu do zákulisí videoherního světa. Během ní ukazuje, kolik dřiny stojí za každým napínavým questem, zábavným levelem a přiměřeně neporazitelným bossem. Kolik uměleckých výzev, technických překážek, tržních požadavků a korporátních výmyslů musí vývojáři překonat. A že za dobrou hru se často platí i zdravím a osobním životem
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Tvorba počítačových a konzolových her je v očích hráčů bezesporu prací snů. Jenže asi žádné odvětví se asi tolik neliší od všeobecné představy, jako právě toto. Tvorba her to nejsou jen hodiny hraní a pohodové zábavy, ale především krev, pot a bezpočet odříkání. A právě na to se snaží poukázat Jason Schreier ve své knize Krev, pot a pixely, kterou by si rozhodně neměl nechat ujít žádný fanoušek her.
Americký publicista a editor Kotaku Jason Schreier nás ve svém knižním debutu zavádí na fascinující pouť videoherním průmyslem, kdy se tuto branži snaží ukázat ve zcela novém světle. A nutno podotknout, že se mu to daří naprosto dokonale. Na 286 stranách se mu daří zbořit naprostou většinu mýtů spojených s vývojem počítačových her a zároveň ukázat přesvědčivý portrét branže, která je ve všeobecném povědomí tolik idealizovaná.
Ostatně zkusili jste se zamyslet někdy nad tím, například kolik práce stálo vývojáře vytvořit jeden herní level vaší oblíbené hry a co za tím vším stojí? Právě na tu a spoustu dalších otázek se snaží najít autor odpověď ve své knize. Ačkoliv u podobných publikací velice často hrozí, že budou zahlceny odbornými termíny a budou určené primárně pro úzký okruh čtenářů, Krev, pot a pixely jsou mnohem otevřenější a poutavější, než by se mohlo na první pohled zdát. Díky tomu bude tato kniha zajímavá nejen pro “hardcore” hráče, ale i pro běžnou veřejnost, která se touží dozvědět pár pikantností ze zákulisí této mamutí branže.
Vděčit za to můžeme především celkovému pojetí, které se autor rozhodl v této knize využít. Schreier se nás totiž nesnaží zahltit pojmy a termíny, ale ukazuje nám zákoutí počítačového průmyslu na příběhu deseti známých her, které v posledních letech psaly videoherní historii. Společně s vývojáři z Obsidian Entertainment prožijeme útrapy při vzniku jejich Pillars of Eternity, s CD Projektem se podíváme na celosvětový úspěch Zaklínače a například s Blizzardem odhalíme v Diablu dnes již legendární chybu 37.
Každý ze zde obsažených příběhů je v mnoha ohledech unikátní a ukazuje neskutečnou pestrost a množství možností, které dnešní herní průmysl nabízí. Zároveň však dává jasně najevo, že videoherní vývojáři rozhodně nemají zrovna idylickou práci. Společným jmenovatelem všech příběhů je totiž právě krev, pot a odříkání, které za vznikem každé hry stojí. A je jedno zda se jedná o mamutí projekt za stovky milionů dolarů, či nezávislou hříčku, která vzniká někde v garáži pouze s partičkou nadšenců.
Ostatně právě v tom je obrovské kouzlo tohoto průmyslu. Úspěch může zažít opravdu každý, stačí k tomu výborný nápad a velká dávka píle a sebezapření, protože v tomto odvětví platí dvojnásob, že cesta k úspěchu je opravdu trnitá. Žel bohu vývoj počítačových a konzolových her sebou nenese jen úspěchy a všeobecné uznání, jedná se o odvětví, které kromě pohádkových příběhů ukrývá i příběhy plné zmaru, beznaděje a zklamání a ani na ně Schreier ve své knize nezapomíná.
Jedním příkladem za všechny bude pravděpodobně poslední kapitola knihy, která sleduje osudy slavného studia LucasArt a jejich poslední želízko v ohni v podobě Star Wars 1313. Vzhledem k tomu, že patrně většina z vás nebude vědět o jakou hru se jedná, bude vám předem jasné, že tohle rozhodně nebude příjemné čtení. Avšak taková je realita, někdy možná trochu moc drsná, avšak ani bez takovýchto příběhů se neobejdeme a autor na ně rozhodně nezapomíná.
Opomenout nesmím ani český překlad, jenž může být u podobných titulů nemalým kamenem úrazu, na kterém si může překladatel a vůbec celá redakce snadno vylámat zuby. Zde vás však mohu s klidným srdcem uklidnit, že překlad až na pár drobností, které se však dají odpustit, jelikož zcela nepodkopávají celkový dojem z knihy, dopadl skutečně dobře.
Krev, pot a pixely je tak bezesporu jednou z nejzajímavějších publikací, které na náš trh v průběhu letošního roku dorazily. Nabízí opravdu jedinečný pohled na videoherní průmysl, který ukazuje z jeho odvrácené strany. To vše navíc velice poutavou i zábavnou formou, která má šanci přitáhnout k jejímu přečtení nejen zapřísáhlé hráče, ale i širší veřejnost, která zatouží dozvědět se něco nového.
