James Clarke – Geekův rok: 365 zajímavostí ze světa sci-fi a fantasy

Geekové a nerdi již dávno nejsou ti divní týpci, co v upocených teplácích kdesi vzadu v koutě louskají nejnovější komiksy. Kultura se v posledních letech zcela změnila, a to co ještě před pár lety bylo znakem podivínství, dnes hýbe celou popkulturou. Jakýsi vhled do tohoto “životního stylu” nám přináší příznačně nazvaná kniha Geekův rok, která den po dni připomíná a oslavuje ty nejdůležitější události, výročí a dobrodružství ve světě žánrů sci-fi a fantasy.

Za tímto titulem stojí americký spisovatel a novinář James Clarke, jenž má s podobným typem publikací bohaté zkušenosti. V oblasti popkultury se pohybuje již dlouhá léta a velká část jeho knih je zaměřená především na filmovou tématiku. Mezi jeho knižní díla tak patří například Steven Spielberg (v edici Pocket Essential) a War Films (Válečné filmy v edici Virgin Guide). Spolupracoval i na knize Film. Od filmů a seriálů je již jen krůček k celé oblasti, jenž je velmi často označovaná za “geek kulturu”, kterou se ostatně zabývá i aktuální novinka z nakladatelství Omega.

Kdo je to však ve skutečnosti geek? Zde nám bezpochyby pomůže Wikipedie, která má pro tento termín krásné vysvětlení a ukazuje, že geekem skutečně nemusí být jen podivíni, kteří mají ve společnosti “mírné” problémy…

Geek [gík] je spíše novodobý termín z angličtiny, označuje osobu většinou z oblasti informačních technologií, která je pro svůj obor zapálená, dokáže vyřešit i obtížné problémy v rámci oboru. Také se tímto termínem označují lidé se silným zápalem pro jakékoli téma nebo jsou zaměřeni na malou část nějakého oboru. Dá se říct, že geekem např. na tenis se může stát i kdokoli, kdo je pouze silným fanouškem tenisu (ani ho nemusí praktikovat) a dává to svému okolí najevo. Geek nemusí mít vysoké odborné a technické znalosti, jen nadšení pro věc.

Z novodobých seriálů jako Teorie velkého třesku či Partička IT se ovšem vžilo veřejné mínění o tom, že geekové jsou nepřizpůsobiví společnosti a že jsou to v podstatě podivíni. Ale pravý význam je ten, že se jedná o jednostranně vysoce zaměřenou osobu často s vysokými odbornými znalostmi či pouhého skalního fanouška.

Ostatně i Clarke se ve své knize zaměřuje na všeobecně známá témata a tituly, které se postupem doby staly zcela normálními. V mnoha případech dokonce dalece přesáhly své původní zaměření a staly se tak doslova legendou, která se zapsala nejen do historie literatury, ale i filmu seriálu a vůbec našich běžných životů. Stačí zmínit jména jako J. R. R. Tolkien, G. R. R. Martin, či Teorie velkého třesku, Star Wars, nebo Drákula a prakticky každý bude vědět, o čem je řeč.

Jak už samotný název knihy napovídá kniha obsahuje 365 zajímavostí z nejrůznějších oblastí popkultury filmy počínaje a literaturou konče, na každý den jednu – od 1. ledna až po 31 prosince. Témat je zde však opravdu velké množství a tak si prakticky každý přijde na své. Ostatně stačí se podívat na samotnou titulku knihy – literatura, hra na hrdiny, hraní her, kyberpunk, virtuální realita, open space, steampunk, paralelní světy, kultovní programy, anime, manga, superhrdinové.

Informací a zajímavostí je zde tedy skutečně velké množství. Vše je navíc doprovázeno efektními infografikami a ilustracemi, které perfektně dotváří celkový dojem z knihy. Spoustu zde zmíněných faktů, samozřejmě budete znát, obzvláště jestli jsou vám fantasy, sci-fi, potažmo komiksy a filmy blízké. Zároveň zde ale najdeme i celou řadu perliček, které obohatí i opravdové geeky. V tomto ohledu je tedy kniha velice povedená.

Bohužel vzhledem k celkové koncepci této knihy a faktu,že každá zajímavost má zde pouze omezený prostor, Clarke více než v 90% případů klouže pouze po povrchu. A tak více než samotným zdrojem jedinečných informací je tato kniha odrazovým můstkem, který nás popostrčí pátrat dál a donutí nás tak zjistit si o daném tématu více podrobností.

Jednotlivé pasáže jsou však velice poutavé a rozhodně upoutají naší pozornost a budou bezpochyby dávat smysl i naprostým laikům, kteří se v tomto odvětví zatím příliš neorientují. Pouze v pár případech, je formulace lehce nesrozumitelná, či obsahuje faktickou chybu. Těžko říct zda za to může samotný autor, či tyto chybky vznikli až při překladu. Ale například u Solaris z textu vyplývá, že kniha vyšla v roce 1972, což je ale špatně. Původní Lemův román vyšel již v roce 1961. V roce 72 spatřil světlo světa Sovětský film natočený na motivy této knihy. To je však jenom jedna z mála kaněk na kráse této jinak veskrze povedené knihy.

Ať už patříte ke geekům či nikoliv, Geekův rok – 365 zajímavostí ze světa sci-fi a fantasy si bezpochyby zaslouží vaší plnou pozornost. Nabízí nepřeberné množství informací a zajímavostí, které v průběhu let hýbali celou kulturou a rozhodně by se na ně nemělo zapomínat.