Jacek Dukaj – Led

by Schefik · 6.2.2022

Dobrodružné putování po zamrzlém světě, ve kterém nikdy nedošlo k první světové válce. Píše se rok 1924 a Polské království je zamrzlé pod carskou vládou v Belle Époque. Varšavu pokrývá led — uprostřed léta zasypávají cesty sněhové bouře. Nepozemští andělé Mrazu zvaní přítuhy procházejí ulicemi měst a zmrazují pravdu a lež.

Polská fantastika má na našem trhu poněkud speciální postavení. Všichni milujeme Sapkowského Zaklínače a potrhlé příhody Jakuba Vandrovce Andrzeje Pilipiuka. Avšak kromě těchto dvou výrazných jmen se našim severským sousedům u nás, až na pár výjimek, dvakrát nedaří. Přitom toho má polská fantastika hodně co nabídnout. Své o tom ví například i v nakladatelství Host, ve kterém se rozhodli s tímto handicapem něco udělat. A vybrali si skutečně těžkou váhu. Jinak se totiž ani veledílo Jacka Dukaje – Led označit nedá.

Dukaj nás zavádí do velice zajímavého světa inspirovaného klasickými dobrodružnými romány a stavějící na alternativní historii. Představte si svět, ve kterém nikdy nedošlo k první světové válce, ani k bolševickému převratu v Rusku. Svět, v němž impérium Romanovců ovládá rozsáhlá území včetně samotného Polska. Svět, pokrytý ledovou krustou, za kterou mohou prapodivné “přítuhy”, které se na Zemi dostaly společně s Tunguzským meteoritem v roce 1908. Právě v tomto okamžiku se svět navždy změnil…

Přítuhy se staly každodenní realitou a lidstvo se s nimi muselo naučit žít. Ostatně, copak se dá tomuto jevu vůbec čelit? To je otázka, na kterou možná zná odpověď otec našeho hlavního hrdiny. Žel bohu, údajný důvěrník přítuh byl režimem nuceně přesídlen na Sibiř a tak se hlavní postava tohoto příběhu Benedykt Gierosławski stává nedobrovolným hrdinou, jenž se musí vydat od špinavých varšavských činžovních domů, přes ledovou Asii v luxusním kupé Transsibiřského expresu, až do nebeského paláce generálního gubernátora v srdci Zimy — a věřte to je cesta, která Benedyktovi navždy změní život…

Takto na první pohled se román může jevit jako klasický dobrodružný kousek zasazený do alternativní historie. Tak jednoduché to však není. Tento takřka tisíc stran čítající kousek, patří po právu mezi nejvýraznější a nejlepší příspěvky evropské fantastiky posledních let. Pokud však čekáte nového Zaklínače, Jakuba Vandrovce, či Hobita a jeho Cestu tam a zase zpátky, budete se šeredně mýlit. Led totiž není jednoduché zařadit. Tento román totiž stojí rozkročen mezi tradiční fantastikou opírající se o alternativní historii a tradiční velkolepé romány 19. století, ke kterým se autor hrdě hlásí. U tohoto románu tak platí více, než kdykoliv dřív, že skutečně není pro každého. Jednoduché čtení tak od Ledu rozhodně nečekejte.

Není to totiž klasické sci-fi, ani fantasy s běžným lineárním dějem a spoustou akce. Spíše si představte některého z představitelů tradiční science-fiction, jako byl Ray Bradbury, Dan Simmons, či Arthur C. Clark a přidejte k nim špetku Umberta Eca. Právě k této kombinaci se Dukaj blíží asi nejvíce, byť i tak budeme stále daleko od pravdy. Věřte však, že i když Led není jednoduché zařadit a mnohdy ani jednoduché číst, čeká v něm na vás skutečně jedinečný zážitek, se kterým se běžně nesetkáte.

Jen to chce vytrvat. Dukaj se totiž se svými čtenáři vůbec nemazlí. Autor vás doslova zavalí hromadou informací, v nichž kombinuje jak reálná data, tak svou bujnou fantazii, která se tak s realitou velmi snadno stírá a dohromady tvoří skutečně jedinečný celek. Když k tomu připočteme ne zrovna lineární děj a jazyk, který umělecky a intelektuálně inklinuje právě k veledílům 19. století, mohou mít někteří čtenáři s tímto dílem menší problém.

S ohledem na celkovou popisnost příběhu a celého světa je i tempo vyprávění značně kolísavé. Autor se navíc velice často pouští do filozofických úvah, v nichž se otírá o současné Rusko, ale i Polsko takříkajíc zamrzlé v čase. Když k tomu připočteme dlouhý zástup politických hnutí, náboženských učení nebo filozofických směrů, které se v knize společně se známými historickými postavami objevují, je více než jasné, že toto oddechové čtení rozhodně není.

Na druhou stranu právě tato popisnost, propojení s realitou a vykreslení alternativního světa dodávají Ledu na jedinečnosti a posouvají jej od klasického science fiction zcela mimo žánrové zařazení. Toto je zkrátka kniha, která vám nedá nic zadarmo. Musíte jí dát náležitou péči a dorůst do ní, poté se vám bohatě odmění.

Doporučil bych tedy Led všem? Rozhodně ne. Tato kniha má spoustu specifik, což samozřejmě běžnému nenáročnému čtenáři, jenž má literaturu jako oddech, nemusí být vždy dvakrát po chuti. Na druhou stranu kniha rozhodně stojí za přečtení. Pokud vás nevyděsí její rozsah a vše čemu se Dukaj v Ledu věnuje nabídne vám opravdu jedinečný zážitek a dá vám do rukou důkaz, že i toliko pokleslý žánr, kterým fantastika mnohdy je, dokáže nabídnout mnohem víc…