Hrajeme si s dětmi: Fantastic Park & Brix
Léto již nezadržitelně klepe na dveře a spolu s ním i nelehká doba pro rodiče, kteří se budou snažit co nejlépe zabavit své ratolesti. Alespoň trochu by jim v tom mohla pomoci celá řada rodinných deskových her, u kterých se pobaví nejen malí nezbedové, ale i jejich rodiče. Výběr v této kategorii je opravdu bohatý, my se však tentokrát podíváme do Fantastického parku a jako bonus zde máme piškvorky na steroidech.
První zmíněnou hrou je Fantastic Park. Jedná se o rychlou a nenáročnou deskovou hrou pro 2-5 hráčů od 8 let, kterou původně vydalo vydavatelství Blue Orange Games, českou verzi má pak na svědomí Blackfire. Fantastic Park využívá podobného konceptu, se kterým jsme se mohli již setkat u jiné hry od Blue Orange konkrétně u Kingdomina. Opět tak na nás čeká hromada dominových dílků ze kterých budeme tvořit co největší “územní celky”. Tímto okamžikem však veškerá podobnost obou her končí. Fantastic Park je oproti Kingdominu, přeci jen akčnější a přináší i celou řadu strategických možností, které ocení především zkušenější hráči.
Již samotná krabice vás bezpochyby nenechá na pochybách, na koho je tato hra primárně mířena. Tématicky nás tato hra zavádí do “prapodivné” zoo, ve které nežijí klasická zvířátka, na které jsme zvyklí, ale mořští jednorožci, modré lišky, dračí lvi a sovy paroháči. Po grafické stránce je hra skutečně atraktivní a jen tak ji nepřehlédnete. Navíc si můžete být vcelku jistí, že rozhodně přiláká nejednoho dětského hráče. Rozhodně má však co nabídnout i nám dospělým.
Za pohlednou grafikou se ukrývá vcelku jednoduchá hra, kterou vysvětlíte ostatním hráčům během dvou tří minut a užijete si s ní spoustu zábavy. V samotné krabici na nás pak čeká 66 “dominových dílů”, které jsou vždy rozděleny napůl a zobrazují jednoho z fantastických tvorů. Kromě toho je zde bodovací karta, figurky hráčů, žeton prvního hráče a herní pravidla. Toť vše. Věřte však, že stejně jako u Kingdomina si s tímto “skromným” vybavením zcela vystačíte.
Samotná pravidla jsou vskutku jednoduchá. Na začátku každé hry nejdříve všechny dominové dílky zamícháte, poté se jednotlivým hráčům rozdá po čtyřech (nebo po pěti, pokud hrají jen dva) dílcích. Hráči se pak střídají v tazích a snaží se v každém kole vytvořit co největší celek v jedné barvě, která by jim přinesla co nejvíce bodů. Bodování probíhá vždy na konci každého kola a odvíjí se od posledního dílku, který si hráči nechávají v ruce. Podle vyobrazených zvířat na něm pak dostanou body. Hra se hraje typicky na osm kol. To je více méně k základnímu konceptu vše.
Při samotném hraní pak musíte ještě dodržet tři jednoduchá pravidla – nově přiložený dílek musí vždy alespoň jednou části přiléhat k již položeným. Zároveň můžete dva již položené dílky překrýt (vždy ale musí překrývat dvě poloviny dvou dílů, nikdy ne přímo celý pod ním) a zároveň však nesmí žádná část horních dílků “viset” ve vzduchu, ale musí mít pevný podklad z dříve položených dílů.
Pravidla nejsou tedy nikterak náročná, zároveň však dodávají hře na určité dynamice a vybízejí hráče i k určitému taktizování. Za to vděčíme především faktu, že se samotná hrací plocha nerozrůstá pouze šířky, ale i do výšky. Díky tomu je zde daleko větší množství možností i prostoru pro případné taktizování, či škodění soupeři. To však velice záleží na počtu hráčů. Pokud budete hrát ve více hráčích je vše daleko těžší ukočírovat. Oproti tomu hra ve dvou nabízí skutečně široké možnosti taktizování. Pokud totiž hrajete ve dvou, není nikterak těžké odhadnout na jaké “barvy” váš protivník hraje a přizpůsobit tomu svou taktiku.
Jakkoliv se jedná o jednoduchou hru s “dětskou” grafikou, nabízí vcelku zajímavé taktické možnosti i pro pokročilejší hráče. Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je krása. Ostatně o tom jsme se mohli přesvědčit již mnohokrát a toto tvrzení bezpochyby platí i pro tuto povedenou hříčku, která se jen tak neohraje a nabízí vcelku nenáročnou zábavu pro celou rodinu.
I druhá hra pochází z dílny Blue Orange Games. Tentokrát ji má na svědomí autorská dvojice Charles Chevallier a Thierry Denoual. Ti tentokrát nic moc nevymýšleli a rozhodli se povýšit nestárnoucí klasiku, se kterou strávil dlouhé hodiny nejeden z nás, na vyšší level. Vzali klasické piškvorky, které přetvořili do 3D, zabalili do líbivého kabátku a opatřili novým jménem BRIX. Původní koncept však zůstává stejný.
Díky těmto úpravám piškvorky opustily čtverečkovaný papír a vydaly se mezi klasické deskové hry. Asi nebude žádným překvapením, že tato hra je určena pouze pro dva hráče od sedmi let. Ačkoliv se může zdát, že autoři v podstatě nepřišli s ničím novým, pár “vylepšení” jsme se přeci jen dočkali. Tím nejpatrnějším je právě převedení do třetího rozměru, díky čemuž tato nestárnoucí klasika získává zcela nový rozměr.
V jednoduché krabici s průhledným výřezem najdete 22 masivních plastových kvádrů. Kdy každý kvádr je rozdělen na dvě barevně odlišené poloviny (oranžová a modrá) na kterých jsou pak dobře známé symboly křížků a koleček. Dílenské i grafické zpracování si rozhodně zaslouží pochvalu. Především plastové kvádry se jeví skutečně kvalitně provedené a mohli by nějakou tu dobu bez újmy přežít.
Samotná pravidla více méně kopírují původní piškvorky, samozřejmě s menšími obměnami. Na stůl se připraví všech 22 kvádrů, hráči si zvolí symbol a postupně se střídají v tazích, ve kterých postupně staví z jednotlivých dílů zeď. Úkolem hráčů je vytvořit souvislou řadu 4 symbolů/barev vedle sebe, tedy prakticky stejně jako je tomu u původních piškvorek. Jediným omezením je to, že nikdy nesmíte zeď rozšířit na více než 8 kostiček. Menší záludností je pak fakt, že každý kvádr obsahuje kromě vašeho symbolu i ten soupeřův, tudíž musíte daleko více taktizovat a promýšlet své tahy, abyste soupeři zbytečně nenahráli.
Jinak vše zůstává při starém a vy si můžete naplno užít známou hru v novém kabátku. Brix sice nepřináší do známého konceptu výraznější inovace, na druhou stranu proč měnit něco co vcelku dobře funguje. Pokud tedy i vás sem tam zasáhne vlna nostalgie a toužíte zavzpomínat na léta dávno minulá, je Brix ideální volbou právě pro vás.
