Franz-Olivier Giesbert – Himmlerova kuchařka

To že je někomu sto let, ještě nutně neznamená, že musí působit jako stará usedlá dáma v rukavičkách, která má vybrané chování a rozdává svá životní moudra na potkání. Róze je sto pět let a je přesným opakem usedlé dámy. Ostatně, co jiného čekat od ženy, která dělala kuchařku samotnému Himmlerovi. Tato jedinečná žena uhranula již bezpočet čtenářů a nyní se s ní mohou díky nakladatelství Argo seznámit i čeští čtenáři. Pojďme prožít pohnuté století jedné neobyčejné ženy, jejímž krédem je: „Pokud jsou dějiny peklem, pak život je rájem.“

Franz-Olivier Giesbert se narodil roku 1949 v USA, přesto je považován za kovaného Francouze, jelikož zde žije již od útlého dětství. Už jako malý se toužil stát spisovatelem a již od útlého věku si šel tvrdě za svým cílem. Celý život se věnuje politické žurnalistice (Le Nouvel Observateur, Le Figaro, Le Point), navíc působí i jako televizní komentátor. Jeho knižní tvorba je opravdu rozsáhlá, kromě portrétů prezidentů Mitterranda, Chiraka a Sarkozyho má na svědomí také 24 beletristických titulů a několik esejistických knih. Ve své domovině je přijímán opravdu vřele, o čemž svědčí i řada ocenění a jedna jeho zfilmovaná kniha (Nesmrtelný).

Příběh začíná roku 1907, když se po dost zvláštním porodu na světě ocitá malá Róza. Již od samého začátku je jasné, že osud ji nebude příliš nakloněn. I když… Již v osmi letech zažívá první obrovskou ránu, turecká genocida místní arménské menšiny dosahuje vrcholu a dotýká se i Róziny rodiny. Jako jediná přežívá a ocitá se v područí zvrhlého muslimského důstojníka. Po nelehkém období se ocitá v Marseille, kde se jí ujímá milující rodina, která jí poskytne to co dlouhý čas postrádala pocit, že někam patří a má rodinu. Od adoptivní matky se také naučí vařit, čímž získá slušné základy pro svou restauraci, kterou si otevře v Paříži a která ji dovede dál než si vůbec mohla představit.

Autor vytvořil velmi zajímavé dílko, které balancuje na hraně tragédie a komedie. Autor se nebál do příběhu zařadit dobové reálie, které dodávají příběhu na opravdovosti i naléhavosti. A je jedno zda se jedná o tureckou genocidu Arménu, nebo osobu samotného Himmlera či předsedy Maa, všemi těmito střípky dostáváme příběh, který dokáže zaujmout nejednoho čtenáře.

Navíc hlavní hrdinku této knihy Rózu si prostě nejde nezamilovat. Přes všechny krutosti a příkoří, kterými za celý život prošla se nikdy nevzdala a pokračovala s hlavou vztyčenou. Navíc její neustálá ironie a sarkasmus dodávají příběhu ten správný šmrnc, který je tím pravým kořením a humornou složkou jinak dost tragického příběhu. Mnohdy je až neuvěřitelné čím si tato stopětiletá dáma musela projít a i přesto všechno si zachovat svou tvář a obstát i v dnešní přetechnizované době.

Přestože Róza prožívá velmi emotivní příběh, její vyprávění by si zasloužilo maličko zdramatizovat. Veškeré své eskapády vypráví s ledovým klidem a i když jsou okořeněné trochou nadsázky a všudypřítomným humorem, po nějaké době se nelze ubránit pocitu, že vše začíná být lehce monotónní. Kdyby se přeci jen autor nebál trochu více přitlačit na pilu, byla by Himmlerova kuchařka opravdu nezapomenutelným čtením. Takto zůstává pouze dílko, které sice neurazí, ale ani se nevryje nezapomenutelně do paměti. Tomuto faktu nenapomáhá ani fakt, že se v knize nalézá celkem dost překlepů, které ruší od plynulého čtení. A to u nakladatelství jakým je Argo, rozhodně zvykem není.

I přes pár výtek a občasnou monotónnost je Himmlerova kuchařka pozoruhodnou knihou, která si rozhodně zaslouží pozornost čtenářů. A rozhodne ne jen kvůli samotnému názvu a spojení se známým potentátem Třetí říše. Úsměvný a na jednu stranu i velmi tragický příběh s nádechem ironie je ideálním čtením na dovolenou, popřípadě pro zpříjemnění dlouhých večerů, kdy si chcete oddychnout od všech těch detektivek a thrillerů.