Hellboy: Neuvěřitelné příběhy

Už je to opravdu pěkná řádka let, co jsme se na stránkách komiksu mohli poprvé setkat s Hellboyem. Postupem času se z Mignolova rudého pekelníka stala ikona, která neustále přitahuje nové a nové fanoušky. Toho jsou si vědomi i v Comics Centru, kde letos rozhodně nelení, jelikož si pro nás na tento rok připravili opravdu slušnou kupku “Hellboyovského” čtení. Posledním přírůstkem do rodiny je aktuální novinka HELLBOY: NEUVĚŘITELNÉ PŘÍBĚHY, která nám ukazuje tohoto oblíbeného hrdinu maličko z jiného úhlu.

Vůbec poprvé se nám tak do rukou dostává kousek, v němž Mike Mignola zcela nechal volné pole působnosti svým kolegům. Tato komiksová sbírka tak obsahuje skutečně pestrou paletu příběhů a kreslířských stylů, od předních komiksových tvůrců, se kterými se běžně v “hellboyovském univerzu” nesetkáváme. Na své si však přijdou i zastánci klasické “mignolovské” školy.

A právě u té se sluší začít, jelikož kromě nezbytného úvodu, jenž osvětluje vznik této knihy, obstaral dva úvodní příběhy v této knize sám Mike Mignola. Díky nim i v této knize nahlédneme do Hellboyova kánonu. Mignola zde opět čerpá ze slovanských mýtů a pověstí a především pak ruských bylin Jednak se seznámíme s příběhem o Kostějově nesmrtelnosti a v neposlední řadě zavítáme i na Hostinu  Baby Jagy. Ta je v podstatě převyprávěním známé pohádky o Jeníčkovi a Mařence, ovšem s lehkostí a originalitou, která je Mignolovi vlastní. Celkový zážitek z příběhů pak dotváří perfektní kresba Guye Davise, se kterým Mignola dlouhodobě spolupracuje. Díky tomu tyto dva příběhy souzní s celkovým konceptem klasického Hellboye, tak jak jej známe a jak se nám líbí.

Po těchto dvou lahůdkách již následují příspěvky ostatních autorů. Těch je pořádná nálož, celkem 26, díky nimž narostla tato sbírka na úctihodných 264 stran. Přispěla do ní celá řada známých tvůrců, které znají i čeští čtenáři. Zmínit tak můžeme například jména jako Eric Powell (tvůrce taktéž kultovní série Goon), John Arcudi, J. H. Williams III.,Scott Morse, Craig Thompson, Frank Cho, Tom Fassbender a⁠ mnozí další.

Každý z tvůrců se rozhodl přistoupit k Hellboyovi po svém. Díky tomu dostáváme do rukou opravdu pestrou směsici příběhů, která přináší na známé univerzum zcela nový pohled. Patrně nejkřiklavější změnou, která nás uhodí do očí již při běžném prolistování, je fakt, že každý příběh má zcela odlišný styl kresby, který navíc nedodržuje grafickou úpravu (až na výjimky), na kterou jsme u tohoto univerza zvyklí. Zatvrzelí fanoušci tak mohou mít u některých povídek docela problém, jelikož styl, který ten či onen autor použil, k Hellboyovi tak úplně nesedí. Vyložených úletů je zde však naštěstí pomálu, jinak se na rozdílné styly kresby dá vcelku dobře zvyknout.

Už se stalo prakticky pravidlem, že každá podobná sbírka v sobě obsahuje vcelku pochopitelně příběhy lepší i horší. Kolísavá kvalita se žel bohu úplně nevyhnula ani Neuvěřitelným příběhům, které se vesměs dají označit, jako lehce nadprůměrné. To se však při počtu 28 povídek dalo vcelku dobře očekávat. Přesto i zde rozhodně nalezneme kousky, které vám utkví v paměti a rozhodně stojí za zmínku.

Kromě kousků od Mika Mignoly, je zde více než povedený komiks s Lobsterem Johnsonem v hlavní roli. Ten má na svědomí kompletně John Cassaday, jenž do této sbírky  přispěl i Cirkusem Hellboy. Humrovo detektivní dobrodružství je však bezesporu mnohem zajímavější a to především díky tomu, že se jej autor rozhodl koncipovat, jako starý retro komiks ze 30-40 let, čemuž přizpůsobil i kresbu. Retro z tohoto kousku vyloženě sálá a perfektně navozuje celkovou atmosféru tehdejší doby, až se vám nebude chtít věřit, že se jedná o “nový” kousek.

Neméně zajímavý je i Powellův Půlnoční kovboj, do nějž autor přináší celou řadu zajímavých nápadů, včetně jeho jedinečné kresby. Ostatně právě kresba bude jedním z hlavních faktorů, proč si některé povídky vůbec zapamatujete. Po příběhové stránce je to již o něco slabší. Za to však může jednak kratší rozsah jednotlivých prací, a druhak i fakt, že jednotlivé příběhy nezapadají do žádného většího celku. Jedná se tak spíše o pouhé výkřiky do tmy.

Hlavním přínosem této knihy tak pravděpodobně nebude její obsah, jenž působí mnohdy hodně nesourodě, ale možnost nahlédnout do známého univerza, novým a neotřelým způsobem očima tvůrců, kteří se Hellboyovi normálně moc nevěnují.Navíc zde vůbec poprvé dostali zcela volné pole působnosti bez Mignolova dohledu. Připravte se tak na zběsilou jízdu plnou příběhů o raketových batozích, dětských démonech, strašidelných cirkusech či zrezlých kosmických lodích…