Guido Crepax – Justina

ANOTACE:
Ikona erotické literatury spolu s legendou erotického komiksu!V osmnáctém století napsal proslulý markýz de Sade svůj příběh o prokletí dobrých mravů – příběh, který i přes své stáří vychází stále znova a je bezpečně schovaný v mnohých knihovnách. A koncem minulého století se ho chopil italský tvůrce Guido Crepax a stvořil podle něj neméně úspěšný komiks. I když má Crepax pro SM a jiné fetiše slabost, nejde v jeho případě jen o erotiku, jde i o její umělecké ztvárnění. O důraz na postavy, na pohyb, na výraz. Guido Crepax je jeden z těch autorů, které oceníte, i když je vám jinak tento styl komiksů cizí.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Není to tak dlouho, co nám nakladatelství Argo přineslo komiksovou adaptaci jednoho z nejznámějších děl markýze de Sadea – Justina a Julietta, které se ujal španělský autor Raúlo Cáceres. A jelikož de Sade evidentně táhne, nezůstává ani Crew nikterak pozadu. Ti tentokrát sáhli po italské legendě erotického komiksu Guido Crepaxovi, jenž přispěl svou trochou do mlýna a zpracoval nelehké osudy krásné Justiny.
Po takových jménech, jako je Milo Manara, Paolo Serpieri, či právě Cáceres se tak na náš trh dostává další výrazný a důležitý zástupce erotického komiksu. Tento dnes již kultovní autor, má na svém kontě celou řadu význačných děl, mezi které se bezpochyby počítá i právě vydaná Justina. Mimochodem pokud by vám to bylo náhodou málo, již teď se můžete těšit na říjen, na který Crew chystá Crepaxův Příběh O.
Erotiky v komiksu tak evidentně není stále dost, avšak vůbec poprvé se dostáváme do stavu, kdy dva autoři, zpracovali stejnou literární předlohu. Je tedy více než jasné, že se Crepaxova Justina nevyhne srovnávání s předchozí Cáceresovou knihou. Je zde vůbec prostor pro dvě prakticky stejné knihy? Odpověď není jednoduchá, každopádně již teď mohu říct, že oba autoři známý příběh zpracovali po svém, díky čemuž se nemusíme bát toho, že bychom snad v rukou měli zcela identické dílo. Ostatně Cáceres ve svém komiksu zpracovává příběh obou de Sadeových “děvčat”, zatímco Crepax zde věnuje prostor hlavně Justině.
Samozřejmě i na její sestru zde dojde. Avšak Juliettin osud je zde zmíněn pouze na okraj, jako úvod k celému Justinině příběhu. Ten v osmnáctém století napsal proslulý markýz de Sade a je dlážděn erotikou, sexem, ale i zhýralostí, nejrůznějšími fetiši a násilím. A právě s všemi těmito příkořími se musí popasovat mladičká a pobožná Justina, pro kterou si osud rozhodně nevybral jednoduchou cestu životem…
Samotný komiks narostl na 160 stran a vzhledem k tomu, že se zde Crepax na rozdíl od Cácerese věnuje pouze jedné postavě, je celý příběh více propracovaný do detailu. Autor zde měl rozhodně více prostoru nejen na více explicitních scén, ale především na větší práci se samotnými postavami. A to je právě ve srovnání se Cáceresem velice znát. Tam, kde se tento španělský tvůrce nebál nahoty a explicitních scén, jejichž snahou bylo mnohdy především šokovat, je Crepax daleko více umírněnější a nesnaží se jít za každou cenu do přílišných detailů.
I díky tomuto pojetí, si tento komiks zachovává určité dekorum a čtenáři tak nebudou mít pocit, že autorovi jde pouze o jedno. Ano, i Cáceres se bezpochyby snažil o určité umělecké ztvárnění, Crepaxovi to jde přeci jen lépe. Samozřejmě stále se jedná o erotický komiks, jenž staví především na kráse ženského těla a lascivních pózách. V případě markýze de Sadea se k tomu přidávají nejrůznější fetiše v čele se SM. Například oproti dílům Mila Manary, je tak i Crepaxova Justina trochu svébytným dílkem, které lehce vybočuje z běžné produkce, se kterou jsme se měli možnost zatím potkat.
Důležitou součástí každého komiksu je kresba a v případě erotických děl to platí dvojnásob. Crepaxova Justina se nese v podobných tónech, jako již mnohokrát zmiňované dílko Španěla Cácerese. Černobílá perokresba evokující dobu v níž se “příběh” odehrává perfektně s celým pojetím tohoto komiksu souzní a navozuje patřičnou atmosféru. O proti Cáceresovi však Crepax nevsází tolik na detail a šokující scény. A tak zatímco měli Cáceresovi postavy mnohdy “šílené výrazy” je Crepaxova kresba mnohem umírněnější a tak nějak se jí daří udržet určitou čistotu a hladké linie.
Pokud vás láká dílo markýze de Sadea a chtěli byste nahlédnout do mysli tohoto proslulého chlípníka, máte v případě komiksu hned dvě možnosti. Pokud bychom však měli vybrat pouze jednu z nich, bude to patrně právě Crepaxova Justina, která se na rozdíl od Cácerese nesnaží za každou cenu šokovat, ale nabízí daleko ucelenější a uhlazenější pohled na dílo tohoto francouzského kontroverzního autora.