František Kotleta – Stalingrad

Jan Bezzemek, upíři, akce a pořádná dávka sexu. Zkrátka a dobře legendární Hustej nářez je zpět a spolu s ním i mistr Kotleta. Ten se opět rozhodl reinkarnovat oblíbené postavy a fanouškům přináší zbrusu nový příběh z univerza Bratrstva krve. Kartany a další mimozemskou havěť však necháváme stranou, jelikož se vydáme zpět do historie a se starými známými si užijeme obléhání Stalingradu…

Po Vlcích tak dostáváme další prequel oblíbené série, který ještě více rozšiřuje celé univerzum a dává čtenářům možnost ještě více nahlédnout do historie Bratrstva krve. Kotleta se navíc nyní neomezuje pouze na Gerharda, ale servíruje nám i další známé postavy z původní série. Kromě Gerharda se tak můžeme těšit i na Kateřinu, Veroniku, či další hlavy upířích klanů. Prim však i tentokrát hraje především Jan Bezzemek, který si, jak už je u něj ostatně dobrým zvykem, vyžere vše pěkně do dna…

Popisovat příběh Stalingradu bude možná maličko složitější, o ten zde totiž prakticky vůbec nejde. Ano, je zde určitý nástin situace, kdy se všichni snaží zastavit rozpínající se germánský upírský klan a to prakticky za jakoukoliv cenu. Po dočtení však možná dojdete k názoru, že o něj zase tolik nejde. Hlavní je zde akce, hlášky, sex a zase akce. Přeci jen tajná válka upírů vrcholí monstrózní bitvou, která se zapíše do dějin.

Stalingrad je tak další pouhou “epizodkou” v bohaté upírské historii, která je na jednu stranu hodně atraktivní, vidět upíry kosit nácky ve velkém v kulisách rozbořeného Stalingradu zkrátka chcete, na straně druhé však nepřináší nic extra nového. Tento dojem umocňuje i určitá šablonovitost celého příběhu, ke které zde Kotleta sklouzává. Naši hrdinové tak prakticky celou knihu pouze cestují z bodu A do bodu B, cestou zabíjejí nácky ve velkém, prohodí sem tam nějakou tu drsnou hlášku a užijí si trochu nezávazného sexu a tak stále dokola.

Tohle by rozhodně naprosté většině autorů jen tak neprošlo, jenže Kotleta nejsou všichni. Kotleta je jen jeden a jak je vidno, může si dovolit co chce. Spousta čtenářů tak může nadávat na to, že se jesenický Mauglí už jenom opakuje a jeho knihy postrádají pověstnou jiskru a kdo ví co ještě. Jenže víte co je na tom nejlepší? Ono mu to všechno projde, protože ve výsledku je právě tohle přesně to od jeho knih očekáváme a chceme. Úžasnou oddechovku zabalenou do směsice krve, násilí a sexu. Nic víc, nic míň.

Ano, možná by to chtělo už trochu více invence, či alespoň trochu více zapracovat na příběhu a nevsázet jen na krev, akci a hromadu sexu. Přeci jen potenciál má Bratrstvo krve skutečně obrovský a Kotleta nám zatím hází pouhé zbytky, které náročnější čtenáře patrně moc neuspokojí. V tomhle ohledu tak zatím zůstává potenciál tohoto univerza trestuhodně nevyužitý. Na druhou stranu tuhle jednohubku zhltnete doslova jedním dechem, takže nebudete mít moc času nad nějakým příběhem přemýšlet. Zkrátka brak jak má být, samozřejmě v tom nejlepším smyslu slova.

Už se stalo vcelku dobrým zvykem, že Kotletovy knihy rozhodně nejsou bez chybičky. Ve výsledku je to však stejně jedno, jelikož fanoušci tomuto svéráznému autorovi odpustí víc než je možné. A tak je vcelku jasné, že Stalingrad bude opět atakovat nejvyšší příčky prodejnosti. Přeci jen kombinace upírů, nacistů a jedné z největších bitev druhé světové války je hodně atraktivním tématem, které rozhodně potáhne. A Stalingrad vás v tomto ohledu rozhodně nezklame, je drsný, plný akce, hlášek, krve a sexu. Zkrátka přesně takový, jak bychom od Františka Kotlety asi očekávali…