Éric Wantiez & Marie Deschamps – Jaro na Sommě

První světová válka patří bezesporu k jedněm z nejtemnějších období lidských dějin. Je tedy velice důležité na tyto události nezapomínat. A tak vždy potěší, když se na trhu objeví nějaký kousek, který se věnuje i této neblahé epizodě lidstva. Jedním z posledních příspěvků na toto téma je i dojemný komiks Jaro na Sommě autorské dvojice Éric Wantiez a Marie Deschamps, který v českém překladu vydává nakladatelství Argo.

To tak na náš trh přináší další z komiksových děl, které se jasně vymezují proti tolik populárnímu mainstreamu. Běžný čtenář tak navíc dostává právě díky takovýmto dílkům možnost nahlédnout na tuto svébytnou uměleckou disciplínu i ze zcela jiného úhlu, než jaký nám předkládají superhrdinské komiksy, které dostávají v médiích nejvíce prostoru. V případě této knihy se za jedinečným provedením ukrývá i zajímavé poselství, které dodává celému příběhu i určitou hloubku.

Za touto “poetickou” jednohubkou stojí, jak již bylo řečeno, francouzská autorská dvojice Éric Wantiez (scénář) a Marie Deschamps (kresba). Ti v našich končinách rozhodně nepatří ke známým jménům, ve své domovině však platí za již vcelku úspěšné autory. Společně mají na svém kontě již celou řadu děl, z nichž Jaro na Sommě je první, které se k nám v překladu Markéty Krušinové dostává. V originále vyšlo již před třemi roky, tedy přesně sto let poté, co se odehrává děj tohoto příběhu, jako jeden z příspěvků ke stoletému výročí 1. světové války.

Jak už samotný název napovídá, komiks nás zavádí do nechvalně proslulých míst, kde se odehrála jedna z nejkrvavějších operací celé 1. světové války. Děj komiksu však těmto událostem předchází. Je 21. března 1915 a kdesi mezi francouzskými a německými zákopy naráží Bretonec Oan na malou opuštěnou holčičku. Ta přišla o domov i celou rodinu a tak se jí Oan nezištně ujímá, aby se ji záhy snažil dostat zpět k francouzským liniím, které by jí zajistili alespoň nějakou ochranu…

Příběh této krátké komiksové povídky je skutečně jednoduchý a vzhledem k tomu, při jaké příležitosti vyšel, je vcelku jasné, že nesmí chybět ani nezbytná válečná kritika, či hraní na city. Éric Wantiez měl však v případě tohoto komiksu skutečně jednoduchou práci. Na 120 stranách nalezneme opravdu pouze nezbytné minimum textu. O to více zamrzí tisková chyba hned na úvodní straně, kdy je místo roku 1915  nesprávně uvedeno 1913. Celkový dojem však v tomto případě leží především na vizuálním zpracování, které je plně v kompetenci Marie Deschamps.

Již na první pohled bezesporu zaujme samotný formát komiksu. Kromě samotného formátu je však potřeba zmínit i rozvržení jednotlivých panelů. Ty vůbec nepřipomínají klasický komiks, na který jsme běžně zvyklí. Tentokrát dostáváme na většině stran/dvoustran pouze jeden, či dva “panely”. Svým celkovým rozvržením a konceptem tak může Jaro na Sommě vzdáleně připomínat hvozdy Emily Carroll, kde mimo jiné hrála kresba také jednu z hlavních rolí.

Je samozřejmě jasné, že kresbu ani v tomto případě opomenout nemůžeme. Ostatně celková atmosféra komiksu leží tentokrát právě především na ní.  Marie Deschamps má velice specifický styl, se kterým se příliš často nesetkáváme. Využívá pouze minimum barev, v tomto případě pouze černou, bílou a červenou, kterými pak dává dohromady jedinečnou kompozici, která sice postrádá hlubší detaily, zároveň však perfektně zachycuje atmosféru příběhu. Tu ještě více umocňuje jediný barevný prvek celého komiksu, kterým je červené tričko malé hlavní hrdinky, jenž je tak v úžasném kontrastu s černobílým světem okolo ní.

Jaro na Sommě je bezesporu zajímavé a relativně i poutavé dílko. Má sice opravdu jednoduchý a prvoplánový příběh, v němž autoři hrají nemálo na city čtenářů, zároveň mu však nechybí ani originální prvky, které dodávají této poetické komiksové novelce na atraktivitě. I přes menší výtky si tak toto dílko rozhodně zaslouží naši pozornost, jelikož minimálně po grafické stránce nabídne nejednomu čtenáři skutečně jedinečný zážitek.