Enrico Marini – Batman: Můj temný princ

Batman. Komiksová ikona, kterou zná pravděpodobně každý fanoušek komiksu. Vždy tedy potěší, když se i u takto profláklé postavy dočkáme nějaké zajímavé inovace, která nám ukáže Temného rytíře ve zcela novém světle. O tu se tentokrát postaral evropský komiksový mistr Enrico Marini (Eagles of Rome, Le Scorpion), jenž spojuje klasický superhrdinský svět DC s evropským pojetím a nádhernou kresbou v jedinečném batmanovském příběhu Můj temný princ.

V DC ve většině případů vsází především na jistotu, čas od času se však vyplatí trochu zariskovat. Ostatně, ne nadarmo se říká risk, je zisk. A tak právě díky podobnému mohou vznikat jedinečná díla, která nabízí čtenářům jejich oblíbené hrdiny ve zcela novém světle. To je mimo jiné i případ aktuální novinky, kdy se v DC rozhodli, že svoji ikonu svěří italské legendě Enricu Marinimu a nechají mu zcela volné pole působnosti nesvázané s rebirthem ani jinou klasickou superhrdinskou řadou. Díky tomu vzniklo jedinečné dílo, které se takřka okamžitě zařadilo po bok takovým legendám, jako je Temný rytíř povstal a jiné.

Mariniho Batman se v mnoha ohledech od běžné produkce, se kterou se v rámci DC setkáváme, liší. Evropský vliv se v tomto případě skutečně nezapře, přesto se scénář samotného komiksu nese v relativně tradičním stylu. Což samozřejmě nemusí být nutně na škodu. Originalita a největší lákadlo této knihy však zůstává především na bedrech Mariniho oku lahodící malby.

Ačkoliv samotný název napovídá, že by Mariniho Batman měl mít řádně temný příběh, není to tak úplně pravda. Ano, stále se jedná o Batmana, tudíž noirový příběh je takřka zaručen, Marini jej však lehce okořeňuje o špetku humoru a pořádnou porci akce, díky které se z tohoto příběhu stává pořádně zběsilá jízda, která vás nenechá jen tak vydechnout. Především je to však příběh o  únosu, údajném otcovství a v neposlední řadě i milostných vztazích.

Kniha se tentokrát netočí jen okolo Batmana, ale především okolo malé holčičky, která je, podle všeho, dcerou Bruce Waynea. A právě tohoto faktu se rozhodne využít Batmanův úhlavní nepřítel Joker, který Waynovu dceru unese a po Brucovi vyžaduje vzácný šperk z velkolepé dražby. Vzhledem k Waynovu bohatství nic složitého, na druhou stranu jsme stále v Gothamu a tak ani tentokrát nebude vše jednoduché.

V samotném scénáři samozřejmě můžeme najít pár slabších míst, obzvláště ve chvíli, kdy začneme do celého příběhu trochu více “šťourat”. Na druhou stranu, jako celek funguje více než dobře a drobnější vady na kráse mu neubírají nic na atraktivitě. Postavy i dialogy jsou koncipovány opravdu dobře a když k tomu připočteme skvělou dynamiku a až filmové pojetí, které je plné akčních střihů, je tato jednohubka opravdu výborným kouskem. Jak již však bylo řečeno, největším lákadlem je v tomto případě především kresba, které odpovídá i lehce zvětšený formát, než na jaký jsme u Batmana normálně zvyklí.

Díky tomuto formátu daleko lépe vynikne Mariniho nespoutaná kresba, která je hlavní přidanou hodnotou této knihy. Ta již na první pohled evokuje klasické evropské komiksy, a to i přesto, že se jedná o Batmana, který se v tomto pojetí rozhodně běžně nevyskytuje. I díky tomu se budete k tomuto příběhu zas a znovu vracet a kochat se nádhernou Mariniho kresbou, která dodává Batmanovi na jedinečné atmosféře.

Sečteno, podtrženo Můj temný princ je přesně tím kouskem, který spadá do kategorie must have a potěší nejen příznivce Temného rytíře, ale i ty kteří za normálních okolností “pláštěnkám” nikterak neholdují. Tentokrát se sázka na nejistotu DC bohatě vyplatila a Marini tak přinesl klasickému Batmanovi svěží vítr do plachet, který je více než příjemným oživením oproti klasickému pojetí, se kterým se setkáváme například v rámci Rebirthu.