Dominik Dán – Rudý kapitán

Nejprodávanější slovenský autor detektivek je zpět a spolu s ním i jeho charismatický hrdina Richard Krauz. Na mordpartu z Našeho města tentokrát čeká výlet do minulosti. Do doby, kdy chapadla STB dosáhla prakticky na každého občana tehdejšího státu a přestože již Státní bezpečnost neexistuje, strach z jejích agentů přetrvává až do dnešních dní. Podaří se však Richardovi a jeho kolegům prolomit hradbu mlčení a poodhalit tak tajemství Rudého kapitána?

Přestože se Slovart snaží u nás vydávat knihy Dominika Dána chronologicky za sebou, jednu výjimku již udělal a Rudým kapitánem tato výjimka pokračuje. Prozatím tak necháváme stranou knihy Moucha a Mucholapka, které se věnují především případu masového vraha Jozefa Slováka a přesouváme se do roku 1992. V chronologickém pořadí patří Rudému kapitánovi šesté místo, takže se stále nalézáme na relativním počátku Krauzovi kariéry, přesto si už dokázal vydobýt jistou pověst. Za tu může vděčit především Bestii (Ondej Rigo), kterou se mu ve stejnojmenné knize podařilo dopadnout. Co si však autor přichystal pro naše hrdiny tentokrát?

Jak již bylo řečeno, přesouváme se do roku 1992, rozdělení Československa je takřka hotová věc a oba státy začínají žít prakticky vlastním životem. Kriminálku Našeho města však politika nechává stranou, pánové kolem Richarda Krauze a Eduarda Burgera mají jiné problémy a jeden právě přichází na scénu. Při rekonstrukci místního hřbitova objeví dělníci lebku, do níž je vražen velký hřeb. O tom, že se nejedná o náhodu, není pochyb. Otázkou zůstává co se stalo, že nebožtík skončil s hřebíkem v hlavě…

Případu se ujímá kriminálka a kolotoč vyšetřování se pomalu roztáčí. Burger s Krauzem záhy zjišťují, že vykopaná mrtvola je bývalý kostelník z kostela svaté Barbory. Komu však mohl vadit natolik, aby mu prohnal hřebík hlavou, je otázka. Navíc vyšetřování začíná pomalu ale jistě skřípat. Zdá se, že se někdo z vyšších míst i církve snaží něco utajit. Krauz s Burgerem se však nenechají jen tak odradit a pokračují v pátrání…

Ti čtenáři, kteří se již s některou z “dánovek” setkali, zde budou jako doma. Autor jede více méně v zajetých kolejích a tak celková stavba této knihy nijak příliš nepřekvapí. Čím se však Rudý kapitán od předchozích knih liší, je samotný případ, který řeší. Zatímco v prvních třech knihách se drží reálií a čtenáři nemají sebemenší problém mu vše věřit, v Rudém kapitánovi se pouští na opravdu tenký led. Těžko říct, na kolik v této knize čerpal Dominik Dán ze skutečnosti a na kolik se nechal unést vlivem Dana Browna a jeho mystery thrillerů. Faktem zůstává, že právě díky této vsuvce nemusí sednout tato kniha úplně všem čtenářům.

Zatímco samotná vražda a hřebík v hlavě je ještě vcelku uvěřitelný a čtenáři s tím nemohou mít sebemenší problém, zádrhel může nastat ve chvíli, kdy samotný příběh pokročí a na scénu začnou vyplouvat templáři a jejich poklady. Zde si troufnu tvrdit, že se jedná o čistou spekulaci, i když je známo, že se nacisté i StB o templáře zajímala. Ovšem v kontextu zatím vydaných knih může tento námět působit trochu nemístně. Na druhou stranu se však autor snažil udržet  vše na uzdě a to se mu i povedlo. Na rozdíl od Browna se však Dominik Dán nesnaží za každou cenu šokovat a dovést celý příběh ke “šťastnému konci”. Ostatně takto to ve skutečném světě nefunguje a autor si je toho velmi dobře vědom a tak nezbývá než zahrát některé věci do autu a pěkně po sobě uklidit.

Jestli je zapojení mysteriózní linie do příběhu spíše výhodou, nebo záporem, nechám již čistě na vás. Ne nadarmo se říká: tisíc lidí – tisíc chutí. Jistotou však zůstává, že i tato “dánovka” je velmi čtivá a dokáže čtenáře pohltit již od první strany. Autor ani tentokrát nezapomněl na, pro něj typický, humor, kterým celý příběh odlehčuje a dodává mu ten správný šmrnc. Čtenáři se tak mohou opět těšit na Krauzovy hlášky a neustálé popichování mezi kolegy.

Když už jsme naťukli hlavní postavy, je potřeba zmínit, že Dominik Dán je v tomto případě k Richardu Krauzovi trochu milosrdnější než tomu bylo například v Básníkovi. Dokonce se zde projevuje i jeho ochranitelský pud k rodině. Zkrátka a dobře, naprostá idylka. Ovšem tam, kde zůstává Richard ušetřen, vše dohání  jeho kolega Eda Burger, který to schytává za oba dva. Burger však není žádné ořezávátko a tak vše přechází se svým stoickým klidem a humorem a to i přesto, že jde o život.

Dominik Dán opět dokazuje, že v rámci detektivního žánru patří k tomu nejlepšímu co u nás a na Slovensku můžeme najít. Bez problému obstojí i ve srovnání se zahraniční konkurencí. Oproti ní však nabízí zajímavý pohled do našich dějin a ukázku toho, jak se vyvíjí práce vyšetřovatelů v průběhu řady let. Po dočtení tak nezbývá než vyčkat na další díl, který by měl vyjít snad ještě letos před Vánoci. A pokud i vy patříte mezi fanoušky filmu, již teď se můžete těšit na jaro 2016, protože v tu doby by měl do kin přijít česko-slovensko-polský koprodukční film na motivy právě Rudého kapitána.