Dominik Dán – Krv nie je voda

ANOTACE:Žiadne obdobie v Krauzovej krátkej detektívnej praxi nebolo také ťažké ako rok 1992. Bezpečnostní analytici tvrdili, že to spôsobila neuvážená porevolučná totálna amnestia, ktorá vyprázdnila väznice a presýtila ulice násilím. Krauz a jeho kolegovia z oddelenia vrážd sa v tom čase bezpečnostnými analýzami nezaoberali, pre nich bolo dôležité, že majú čo robiť, tak robili. V marci chytili Ondreja – Beštiu a dokazovanie viny a zadovažovanie dôkazov proti zatiaľ najplodnejšiemu sériovému vrahovi v dejinách slovenskej kriminalistiky trvalo mesiace. Nečudo, že na pozadí tvrdých spoločenských zmien bol celkom nenápadne spáchaný posledný federálny zločin, ktorý mohlo oddelenie vrážd v Našom Meste legálne vyšetrovať – potom sa už slovenskí a českí policajti hrali každý na svojom piesočku. Odohral sa tak nenápadne, že skoro zapadal prachom, no hoci nebol nijako beštiálny, ani príliš zložitý, aj tak by bola škoda nespomenúť ho, lebo bol pekný – ak sa dá niečo podobné povedať o upálení mladej ženy a jej dieťaťa.
Dominik Dán patří již dlouhá léta mezi stálice slovenské literární scény. Není proto divu, že každá jeho další kniha je fanoušky netrpělivě očekávána. Krátce před Vánoci se však čtenáři na Slovensku dočkali, jelikož Dánovi vyšla nová kniha pod názvem Krv nie je voda. U nás si na ní budeme muset v překladu bohužel ještě chvíli počkat. Pokud se vám však nechce čekat, můžete sáhnout po originále a to jak v knižní, tak audiopodobě, která vyšla z vydavatelství Publixing zároveň s knihou.
V pořadí již jednadvacátá kniha kriminálky Našeho města nás zavádí zpět do roku 1992. Do doby, kdy rozdělení společného státu je na spadnutí a prezident republiky udělil všeobecnou amnestii. Díky tomu se na svobodu dostala celá řada nekalých živlů a tak má policie včetně kriminálky Našeho města plné ruce práce.
Euforie po dopadení Bestie (vyšla i v češtině) pomalu, ale jistě opadá a tak nezbývá než se pustit znovu do práce. Na partu z kanceláře 141 čeká poslední federální zločin, na kterém mohou bez jakýchkoliv problému spolupracovat se svými kolegy s Čech. A právě na Moravě se odehrál zločin, který je z velké části hybatelem této knihy. Zpočátku se zdá, že případ upálení mladé ženy a jejího dítěte bude opravdu jednoduchá záležitost. Hlavní podezřelý již sedí ve vazbě a důkazy hovoří jasně proti němu. Co když se však odehrálo všechno trochu jinak? Nalézt odpověď na tuto otázku tak opět čeká na Richarda Krauze a jeho spolupracovníky z kriminálky Našeho města.
Moje románové postavy sú viacmenej kombináciou viacerých skutočných osôb a ešte sú aj okorenené fiktívnym zveličením. Tých pár, čo sú skutočné, nebudem menovať, lebo cítim povinnosť ich identitu chrániť, a preto neprezradím ani to, kde v mojich románoch stojím ja. – Dominik Dán
Pokud jste již měli možnost se s Dánovými knihami setkat, budete i v jednadvacáté knize tohoto slovenského bestselleristy jako doma. Dán jede ve vyjetých kolejích a víceméně ničím nepřekvapí. Na druhou stranu to není ani moc potřeba. Jeho knihy skvěle fungují a čtenáři tak hltají stranu za stranou. Je sice pravda, že Krv nie je voda nepatří i díky samotnému případu k tomu nejlepšímu co Dán napsal, rozhodně však fanoušky nijak nezklame.
To, co bylo řečeno již několikrát v případě knih, platí bezesporu i pro jejich audioknižní verzi, kterou i v tomto případě obstarává vydavatelství Publixing. To již tradičně obsadilo do role interpreta zkušeného a ostříleného Mariána Geišberga, jenž k Dominiku Dánovi již neodmyslitelně patří. Ostatně Krv nie je voda je již čtvrtou Dánovou audioknihou, na které se s tímto narátorem setkáváme.
Geišberg opět podává naprosto profesionální výkon, který s celým příběhem perfektně souzní. A i když se ani v tomto případě nijak nežene dopředu, ubíhá tato novinková audiokniha přeci jen o něco rychleji než její předchůdkyně. Co však možná malinko zamrzí, je absence hudebního doprovodu, který se omezuje především na úvod a závěr knihy. Posluchači jsou tak malinko ochuzeni o “berličku”, která by jim napomáhala v orientaci a dotvářela celkový dojem z poslechu.
Ve výsledku se však jedná opět o skvělou audioknihu s výborným příběhem, kterou je opravdu radost poslouchat. Geišberg zkrátka ke Krauzovi skvěle sedí a je radost “Dánovky” v jeho podání poslouchat. Navíc jsou právě tyto audioknihy pro mladší ročníky milující krimi skvělou možností, jak se setkat s jazykem, který byl pro generace našich rodičů součástí každodenního života.
Nam sa páči, keď audioknihy nemajú hudobné predely.
Audioknihy by podľa nás mali vytvárať podobný zážitok ako máme z čítania samotného. A nikto z nás si medzi kapitolami pri čítaní hudbu teda nepúšťa. Alebo sa mýlime? 🙂
Ďakujeme za recenziu. Už čoskoro tu bude ďalšia „dánovka“…