Christopher Golden – Hellboy: Melouchy

ANOTACE:
V roce 1994 vytvořil Mike Mignola jednu z nejunikátnějších a vizuálně nejpoutavějších comicsových postav, Hellboye. Po několika comicsových dobrodružstvích se „největší světový paranormální vyšetřovatel“ objevil i v románu Hellboy: Ztracená armáda od spisovatele Christophera Goldena. Ten, ve spolupráci s Hellboyovým otcem Mikem Mignolou vytvořil i povídkovou sbírku Melouchy, ve které shromáždil čtrnáct povídek od čtrnácti renomovaných spisovatelů horrorů a fantasy a sám si také s Mignolou napsal jednu z nich
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Hellboy, rudý pekelník s upilovanýma rohama a svérázný komiksový hrdina, jehož si zamilovali fanoušci po celém světě. Nejsou to však pouze komiksy, kde se můžeme s tímto hrdinou setkat. Kromě známých filmů se s tímto hrdinou můžeme setkat i na stránkách knih. Dvě z nich dokonce vyšly i v českém překladu. Hellboy: Ztracená armáda, i Melouchy z roku 2005 nám ukazují oblíbeného hrdinu z trochu jiného úhlu. A jelikož nám Comics Centrum na letošní rok chystá další hellboyovskou povídkovou sbírku, nastal ideální čas podívat se na knižní podobu Hellboye trochu více zblízka.
Ztracenou armádu necháme zatím nerušeně odpočívat a zaměříme se na povídkové Melouchy. Ty má na svědomí ostřílený autor Christopher Golden, jenž dal dohromady celou řadu vynikajících autorů, kteří svým dílem přispěli do této zajímavé sbírky hororových povídek, jejíž hlavním jmenovatelem je Hellboy a jeho jedinečný svět. Sám Golden také přispěl a to dokonce společně s Mikem Mignolou, který celou knihu opatřil i krásnými černobílými ilustracemi.
Stejně jako všechny hellboyovské komiksy i tuto sbírku přeložil Jan Kantůrek, který je s tímto hrdinou již neodmyslitelně spjatý. Překlad je tak již tradičně na vynikající úrovni, přesto zde najdeme pár menších odlišností v názvosloví, což může někoho trochu zarazit. Na druhou stranu je tomu již třináct let, co tato sbírka u nás vyšla a od té doby se mnohé změnilo. Nejpatrnější změnou překladu je název samotného Úřadu, pro který Hellboy a jeho parťáci pracují. Na ÚPVO (Úřadu paranormálního výzkumu a obrany) tak zatím zapomeňte, v tomto případě zde máme ÚPVJ (Úřad provýzkum paranormálních jevů), byť se jedná o jednu a tu samou organizaci.
Samotná kniha obsahuje na 213 stranách celkem 14 povídek, z nichž se všechny, až na jednu výjimku, vejdou do patnácti stran. Jedná se tak o skutečné jednohubky, které příliš mnoho času nezaberou. V povídce Hoř, miláčku, hoř se podíváme do minulosti Liz Shermanové, zbytek je pak čistě v režii samotného Hellboye. To však neznamená, že by snad ostatní členové ÚPVO (J) zde byli pouze do počtu.
Ba právě naopak, právě povídka s Liz patří mezi skutečně zdařilé a rozhodně svému rudému parťákovi nedělá ostudu. Další výhodou povídek je fakt, že na sebe nikterak nenavazují a obsahují uzavřené příběhy, díky tomu vás autoři nenutí číst knihu na jeden zátah, ale můžete si ji v klidu vychutnávat po kouskách. Toto rozvržení však v sobě skrývá i menší nevýhodu a tou je neustálé opakování toho, co je vlastně Hellboy zač. Ve dvou, ve třech povídkách se to ztratí, po páté to začne už mírně otravovat.
Jak to tak bývá, najdeme zde jak kousky lepší, tak i slabší, jako celek však kniha funguje vcelku obstojně, nepřináší sice žádnou výraznější bombu, ze které by si fanoušci sedli na zadek, rozhodně však ani nezklame. Řada povídek navíc vyloženě vybízí k tomu, aby je někdo převedl do komiksové podoby, kde by fungovali také více než dobře. Ono se není ani co divit, když řada zde obsažených autorů má s komiksy nemalé zkušenosti. Zmínit tak můžeme taková jména jako Greg Rucka, Stephen Bissette, Nancy A. Collins a v neposlední řadě i Mike Mignola.
Pokud navíc patříte mezi příznivce komiksu a klasické knihy obcházíte obloukem, připravte se na mírný nezvyk. Zpočátku vám bude chybět určitá zkratkovitost, která je výsadou komiksu i atmosférická kresba, kterou je Hellboy pověstný. Na druhou stranu nám tato kniha ukazuje Hellboye trochu z jiného úhlu, než jsme běžně zvyklí. Některé povídky navíc perfektně rozvíjejí samotný Hellboyův příběh a přidávají tak další střípky do jedinečné mozaiky, kterou Hellboyovo univerzum bezpochyby je.