C. Ingelman-Sundberg – Brambory na vloupačku

Když vám před knihomolem uklouzne zmínka o Skandinávii, většině se bezpochyby vybaví severské krimi, potažmo svého času veleoblíbený Stoletý stařík od Jonase Jonassona. Na úspěchu těchto dvou žánrů stavěla i Catharina Ingelman-Sundbergová, která se rozhodla vzít z obou to nejlepší a vytvořit tak originální krimikomedii, jenž pobaví nejednoho čtenáře a nabídne pár hodin skvělé zábavy.

Autorka této knihy se dlouhá léta věnovala námořní archeologii, což se mimo jiné projevilo i v její tvorbě. V devadesátých letech se začala naplno věnovat psaní. Její historické romány, bohatě inspirované její předchozí prací, zaznamenaly u čtenářů i kritiky značný úspěch, jenž byl v roce 1999 korunován prestižní literární cenou Widdingpriset. V současné době pracuje na komediální krimi trilogii, do níž patří i Brambory na vloupačku. Tato kniha vyšla ve více než 20 jazycích a připravovalo se i  filmové zpracování.

Autorka si pro svou knihu vybrala opravdu originální hlavní hrdiny. Märtha, Lumen, Motyka, Stina a Anna-Greta, jsou obyvatelé domova důchodců Diamant a postupně nabývají dojmu, že jejich současný život nestojí za nic. Vedení ústavu šetří kde může, jídlo nestojí za nic, personálu málo a navíc nemohou pomalu ani na čerstvý vzduch. Copak je tohle život, vždyť i trestanci ve vězení se mají lépe. A tak Märtha dostane geniální nápad nechají se zavřít do vězení a konečně si užijí trochu toho zaslouženého odpočinku a navíc by to mohlo být docela fajn dobrodružství.

Samozřejmě nic moc vážného, hlavně nikoho neohrozit. Taková menší loupež by mohla být akorát. Navíc se o kořist mohou rozdělit i s potřebnými, takže vlastně budou konat dobré skutky. Návrh byl předložen, prodiskutován a odsouhlasen, takže jen vybrat místo, kde udeřit a může se začít. Jenže již od chvíle kdy se chopí chodítek a vydají se na cestu je jasné, že to nebude tak jednoduché. Musí tedy vymyslet dokonalý plán a vidina budoucího vězení jim v tom hodně pomáhá.

Již od prvních stran je jasné, že tuhle knihu nemohou čtenáři brát příliš vážně. Humorná složka zde vystupuje takřka z každé strany a i když se ve své podstatě jedná o detektivní příběh, o něj tady jde až v druhé řadě. Tvoří tak spolu s humorem velmi příjemnou kulisu příběhu, který je i takovým malým povzdechnutím nad současným životem starší generace. Naopak ukazuje, že i starší lidé mají stále chuť k životu a jejich touha po zábavě a dobrodružství si mnohdy nic nezadá ani s daleko mladší generací.

Tento stav jsem mohli mimochodem již zaregistrovat v tolik omílaném Stoletém staříkovi, jenž českým čtenářům ukázal, že na severu nepíší pouze dobré detektivky, ale čtenáři se nemusí bát sáhnout i po jiném žánru. I když mají Brambory na vloupačku se Staříkem mnoho společného, na rozdíl od něj, ovšem po čase neupadají do stereotypu a přináší čtenářům vždy trochu něco nového. Díky tomu si skvěle udržují čtenářovu pozornost až do samého konce. Tomu samozřejmě napomáhá i všudypřítomný humor, sarkasmus a originální zápletka, jenž nás nutí neustále otáčet stranu za stranou.

Brambory na vloupačku rozhodně stojí za zkoušku, i když si na nic nehrají a nemají ambice stát se nějakou vyšší literaturou, jsou skvělým úvodem do chystané trilogie, která si své věrné čtenáře určitě najde. Protože pětici ztřeštěných staříků si prostě nejde neoblíbit. A tak po dočtení můžeme jenom doufat, že se co nejdřív s hlavními hrdiny opět potkáme, jelikož tahle série je skvělým oživením krimi žánru a ideální odpočinkovou četbou, u které člověk může příjemně relaxovat.