Bernard Minier – Tma

Když během loňského roku vyšly první dva díly krimi série s Martinem Servazem, Bernard Minier se stal takřka okamžitě miláčkem řady čtenářů. Na trhu je již třetí díl této povedené krimi série, kterou navíc před Vánoci doplnila i audioknižní verze v podání Jiřího Žáka. Jak si ale vede nejnovější přírůstek v porovnání se svými předchůdci, dokázal autor udržet nastavenou laťku, nebo se chtě nechtě dočkáme spíše zklamání?

Jak již bylo řečeno Bernard Minier původně plánoval tuto sérii jako trilogii. Po úspěchu prvních dílů však evidentně podlehl fanouškům a rozhodl se celou sérii o něco natáhnout. O tom ostatně svědčí i právě vydaný třetí díl. Pokud jste se tedy těšili na rozuzlení příběhové linie s Julianem Hirtmannem, budete možná trochu zklamáni. Minier se tuto část rozhodl zatím uložit k ledu a věnuje se zcela jiným záležitostem.

V případě Tmy dostal dokonce i Martin Servaz daleko méně prostoru, než tomu bylo v předchozích knihách. Ano i tentokrát samozřejmě probíhá nějaké to pátrání, kterého se Servaz účastní. Ovšem jelikož se v současné době léčí na klinice pro policisty trpící syndromem vyhoření, není nic jako dřív. Navíc ho nestále provázejí noční můry o jeho bývalé lásce Marianne, kterou unesl právě Hirtmann. Někdo však chce, aby se Servaz vrátil do služby. Jednoho dne dostane nepodepsanou obálku s elektronickou kartou od hotelového pokoje, v němž před rokem spáchala sebevraždu jakási umělkyně. Proč jí ovšem dostal a kdo mu jí poslal, je otázka, na kterou nebude jednoduché najít odpověď.

Kromě Martina Servaze se ve Tmě samozřejmě setkáváme i s dalšími postavami, avšak nejvíce prostoru ze všech v této knize získala moderátorka rozhlasové stanice v Toulouse Christine Steinmeyerová, jenž postupně ztrácí kontrolu nad vlastním životem, který se jí začne pomalu ale jistě rozpadat pod rukama. Může si za to sama, nebo někdo záměrně manipuluje s Christine i jejím okolím…. Navíc je zde stále dopis, jenž objevila ve své poštovní schránce, v níž jí někdo oznamoval svou sebevraždu. Náhoda? Omyl? Možná. Co když je vše, ale úplně jinak….

Není to však pouze příběh, který Tmu odlišuje od svých předchůdců. Minier se tentokrát rozhodl nechat hlavní hrdiny odpočinout od záplav sněhu a mrazu v Pyrenejích. To však neznamená, že když zůstáváme v Toulouse, byla by tato kniha o něco méně napínavá, nebo by postrádala tu správnou atmosféru. Ba právě naopak, autor nás zavádí na další zajímavá místa, která můžeme v Toulouse a jeho okolí najít. Tím nejvýraznějším je bezpochyby Toulouse Space Center. Jelikož se podstatná část příběhu točí okolo kosmonautů a cest do vesmíru, bylo toto místo bezpochyby trefou do černého.

V ostatních ohledech dostáváme více méně to, na co jsme si již u předchozích knih tohoto autora mohli zvyknout. Opět tak máme před sebou knihu, která rozhodně nepatří k nejkratším, ostatně šest set stran by mohlo uspokojit i náročnější čtenáře/posluchače. Ovšem, i přes tuto délku si Minierův příběh zachovává úžasnou čtivost a spád, díky kterému vám tato “bichlička” vydrží sotva na dva, tři dny.

Stejně jako v případě předchozích dvou dílů se i o načtení Tmy postaral překladatel a zároveň interpret knihy Jiří Žák. Pokud jste tedy již měli možnost se do některé z Minierových knihy zaposlouchat, ani Tma pro vás nebude žádným překvapením. Interpret pokračuje v zajetých kolejích. To je na jednu stranu dobře, celá série pokračuje ve stejném duchu a nečekají na nás výraznější výkyvy v interpretaci. Na druhou stranu, si je však na Žákovo podání potřeba trochu zvyknout a hlavně dbát při poslechu zvýšenou pozornost na to, co se právě děje.

Jiří Žák se sice snaží odlišovat jednotlivé postavy od sebe o něco více, než v předchozích případech, přesto však nezabíhá do větších intonačních hrátek a přehrávání. Občas tak stále můžeme mít malinko problém se samotnou orientací v ději. Je však již na samotných posluchačích, jaký styl načtení preferují. Zda tíhnou více k dramatizovanému načtení, nebo jako v tomto případě k prakticky “holé” četbě. Právě tito příznivci budou jistě z výkonu Jiřího Žáka nadšeni.

Ani tentokrát nechybí nezbytný hudební doprovod, který nás doprovází především na úvod každé kapitoly. Bohužel i u druhé audioknihy nalezneme pasáže bez hudby, do nichž by se nějaký hudební předěl vyloženě hodil a napomohl by posluchačům v celkové orientaci. Ostatně více než 18 hodin poslechu, klade vyšší nároky na posluchačovu pozornost. Každá maličkost, která by tedy pomohla s orientací je bezpochyby vítána. Bohužel se nedá úplně říct, že hudební doprovod v tomto ohledu funguje na sto procent. S tímto faktem jsme se ostatně mohli setkat již v předchozích knihách a tak ani ve Tmě se nedočkáme žádného překvapení.

Bohužel musím zmínit ještě jednu výtku. Ačkoliv audioknižní verze vyšla na cd nosičích již před Vánoci, digitální verze nebyla ani na konci ledna stále dostupná. Naštěstí se již situace změnila a Tma je tak dostupná ve všech variantách. Těžko říct, proč se nakladatel rozhodl pro takovou prodlevu mezi fyzickým nosičem a digitální verzí. Pokud jste až doposud čekali, až se Tma objeví na některém z vašich oblíbených portálů, tak směle do toho. 

Jako celek působí Tma, stejně jako předchozí díly série, skvělým dojmem. Opět tak zde máme kousek, který by rozhodně neměl uniknout žádnému fanouškovi detektivních příběhů. A pokud jste ještě předchozí díly nečetli, nebo neposlouchali, možná nastal ten správný čas to napravit. Protože o Martinu Servazovi ještě rozhodně uslyšíme, ostatně již za měsíc vychází další Minierova kniha…