Ben Aaronovitch – Prokleté domovy
ANOTACE:
Začíná to jako obvykle – mrtvolou. Ale kdo v tom má tentokrát prsty? Běžný sériový vrah, nebo společník zvráceného kouzelníka známého pod přezdívkou Muž bez tváře? Než se policejní konstábl Peter Grant v novém případu zorientuje, pod soupravu metra vkročí londýnský urbanista a zmizí jistý starobylý grimoár. V Londýně nic neobvyklého. Ale pak se k Peterovi donesou zvěsti o prazvláštních událostech v oblasti Elephant and Castle točících se kolem věžáku navrženého bláznem, postaveného šarlatány a obývaného těmi největšími zoufalci. Mají tyto skutečnosti nějakou spojitost? A pokud ano, proč k nim proboha muselo dojít až na jižním břehu Temže, kde jindy chcípnul pes? Promiň Toby
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Bena Aaronovitche fanouškům fantasy asi již netřeba moc představovat. Tento autor jedné z nejúspěšnějších městských fantasy uplynulého desetiletí si i u nás získal poměrně slušný zástup fanoušků, kteří netrpělivě očekávají další díl jeho série. Čekání je však naštěstí u konce, Peter Grant je zpět a společně s londýnskou metropolitní policíí se podívá na zoubek Prokletým domovům.
Po rozporuplných Řekách Londýna kopl Ben Aaronovitch do vrtule a v dalších dvou dílech jasně ukázal, proč se jeho série těší u čtenářů takové oblibě. Vzrůstající kvalita bezpochyby potěší všechny fanoušky a již teď mohu říct, že ani u čtvrtého dílu tomu nebude jinak. Aaronovitch drží nastavenou laťku a předkládá nám další více než důstojné pokračování této povedené urban fantasy série.
Začíná to jako obvykle – mrtvolou. Tentokrát mrtvolou ženy se znetvořeným obličejem. Je samozřejmě jasné, že by to bylo pro Petera a metropolitní policii moc jednoduché, takže se na to postupně nabalí jistý starobylý grimoár a upečený zloděj. Třešničkou na dortu jsou pak prazvláštní události točící se kolem věžáku navrženého bláznem, postaveného šarlatány a obývaného těmi největšími zoufalci. Jisté je, že na Petera tentokrát čeká pořádně zamotaný případ a je otázkou jestli ho vůbec vyřeší.
Pokud již máte některý díl této série za sebou, budete i v Prokletých domovech jako doma. Ostatně jedná ze již o čtvrtý díl a tak se nedá moc předpokládat, že by někdo začínal právě touto knihou, ani bych to moc nedoporučoval. Zbytečně byste se ochudili o veškeré detaily a v podstatě by vám kniha nedávala moc smysl. Když už jsme u toho, místy budou mít problémy i zarytí fanoušci série.
Ben Aaronovitch rozhodně nikoho nešetří a rozhodl se pořádně přitlačit na pilu. Prokleté domovy jsou tak daleko spletitější, než tomu bylo u předchozích knih. Autor vše pořádně zamotává a přidává notnou dávku odboček a sekundárních linií. Díky tomu může tato kniha působit až moc překombinovaně. Když k tomu připočteme pozvolnější rozjezd, nejeden čtenář začne být na pochybách, zda jsou Prokleté domovy to pravé ořechové.
Naštěstí v druhé polovině dostává kniha pořádný spád a peláší nezastavitelným tempem až k překvapivému závěru. Během tohoto zběsilého úprku se sice autor snaží odpovědět na většinu otázek a tajemství, ale samozřejmě část zůstává nezodpovězena, na to už jsme si však mohli u této série zvyknout. Aaronovitch navíc opět oprášil záhadného Muže bez tváře, ze kterého se pomalu ale jistě stává “záporák” celé série.
Ani Prokleté domovy nejsou bez chybky a samozřejmě nemusí sednout úplně všem. Obecně však stále platí, že si tato série drží relativně vysoký standard. V tomto ohledu tedy Prokleté domovy rozhodně nezklamaly. Navíc samotný závěr knihy dává tušit, že pokračování, které již Argo pomalu ale jistě chystá, bude rozhodně stát za to.
