Architekti Západního království – desková hra
Mladičké vydavatelství TLAMA Games se pomalu, ale jistě zabydluje na našem deskoherním trhu a začíná nám přinášet jednu pecku za druhou. Po těžkotonážním Escape planu a “čínském” Gùgōngu se tentokrát vydáme do prostředí Karolínské říše, abychom se ve hře Architekti Západního království pokusili co nejvíce zapůsobit na svého krále a stali se tak největším architektem všech dob…
Aktuální novinka patří společně s Paladiny ze Západního království ( mimochodem i tu si pro nás TLAMA Games připravilo v češtině) do série her, za kterými stojí zkušený Shem Phillips, kterého u nás můžeme znát především díky hrám Nájezdníci ze Severu, kterou u nás vydaly REXhry, potažmo díky Noctiluce od Blackfireu. Od dob Nájezdníků se však Phillips přeci jen o něco posunul a tak nejnovější přírůstky od TLAMA Games slibují opět o něco komplexnější zážitek ze hry. Aby v tom však Phillips nebyl sám, tak mu s vývojem obou her dopomáhal S. J. Macdonald, pro kterého je série ze Západního království deskoherní premiérou.
A nutno říct, že si společně se svým zkušenějším kolegou rozhodně nevedli vůbec špatně. Mimochodem, právě Architekti Západního království získali v roce 2018 několik nominací na různé ceny jako např. nejvíce inovativní hra, nejlepší strategická hra, nejlepší hra sólo, či nejlepší hra roku Golden Geek. Tento zajímavý výčet už může vzbuzovat u některých hráčů nemalá očekávání. Naštěstí nás Phillips se svým kolegou rozhodně nezklame. 
Na druhou stranu je pravda, že v posledních letech u nás neměli klasické EURO hry zrovna na růžích ustláno. Trendy jsou zkrátka jasné, příběh a grafické pojetí táhne. TLAMA Games tak jdou v tomto ohledu maličko proti proudu, jelikož zrovna Architekti Západního království jsou doslovnou esencí klasického worker-placementu s minimálním množstvím náhody. Avšak to co hra ztrácí po příběhové, či grafické stránce, vám plně vynahrazuje svými funkčními mechanismy a nepřeberným množství možností, jak jednotlivé partie dovést do úspěšného konce.
Zde se musím ještě maličko pozastavit u grafické stránky hry. Ilustrace pro Architekty tentokrát obstaral Mihajlo Dimitrievski. Z jeho práce si sice vyloženě na zadek nesedne, druhý Rosalski to není, jeho ilustrace vás však rozhodně nebudou odpuzovat. Dokonce se jim nedá upřít určitá osobitost, díky které získávají jednotlivé postavy na kartách jedinečné kouzlo. Na poměry tradičních “echt” euro her si tak Architekti nevedou vůbec špatně a narazit tak můžeme na rozhodně “ošklivější” kousky.
Dost už ale chození kolem horké kaše, podívejme se na to, co se vlastně v překvapivě malé krabici vůbec ukrývá. A věřte, že toho rozhodně není málo. Krabice je doslova narvaná k prasknutí. Patrně tak nemá smysl dopodrobna popisovat celou tu záplavu kartonu, karet a dalších herních komponent, kterou jsou důležité, abyste si tuto povedenou záležitost užili naplno.
Jak již bylo řečeno, v této hře se ujmete role jednoho z královských architektů a budete se snažit co nejvíce zapůsobit na svého krále. Postupně tak budete budovat nové stavby po celé říši, podílet se na stavbě monumentální katedrály, ale i sbírat suroviny, či najímat nové učedníky a řemeslníky. Zkrátka vše potřebné k tomu, abyste na konci hry měli největší počet VB, které vám zajistí celkové vítězství a tím i titul nejlepšího architekta. Oproti ostatním hrám podobného typu však mají Architekti, kromě propracovaných herních mechanik, i pár es v rukávu.
Tím prvním je bezpochyby velice zajímavě a hlavně dobře fungující sólová hra, která rozhodně u podobných typů her není pravidlem. Autoři však neopomněli ani hru dvou hráčů, kterou si můžete díky speciálním pravidlům trochu více zpestřit a dodat jí tak více napětí. I díky tomu se z Architektů Západního království stává skvělá worker-placement euro hra pro 1-5 hráčů od 12 let, ve které se nebude nikdo cítit ošizený. Délka partie je pak samozřejmě závislá na počtu hráčů. V průměru si však na jednu hru připravte 60-90 minut čistého herního času.
Primárně se zde však budeme věnovat klasické hře se základními pravidly. Ty mají sice dvacet stran, velkou část z nich však zabírají názorné ukázky, rozhodně se tedy nemusíte bát žádných složitostí. Troufám si tvrdit, že tato hra se dokonce řadí k relativně jednodušším a vcelku dobře ji zvládnou i o něco mladší hráči, než uvádějí samotní autoři. Hra je totiž klasický worker-placement, v tom nejlepším smyslu slova. Jednotlivá kola navíc nezabírají příliš času, jelikož se vaše herní kolo omezuje na umístění jednoho workera a následné vyhodnocení efektu. Díky tomu hra opravdu příjemně plyne a vy nebudete mít pocit, že byste u hry trávili příliš času.
Kromě již zmíněné těžby surovin (dřevo, hlína, mramor…), najímání nových učedníků, získání královy přízně, či stavby budov mají Architekti i dalších pár zvláštností. Pomyslnou třešničkou na dortu je bezpochyby přítomnost černého trhu, možnost zajímat protihráčovy služebníky a nechat je vsadit do věže, potažmo shrábnout všechny vybrané daně od výběrčího. Právě tyto tři možnosti jsou společně s tvorbou katedrály, bezpochyby jedním z největších lákadel celé hry. Všechny tyto části na jednu stranu sice poskytují více než zajímavé bonusy a zvýhodnění, avšak za všechno se musí platit. A jak se říká – tak dlouho chodíte se džbánem pro vodu…
Stavba katedrály vám tak na jednu stranu poskytne na konci hry vcelku zajímavý příděl vítězných bodů, na straně druhé však přijdete až do konce hry o všechny workery, které na stavbu pošlete. Je tedy dobré své kroky promýšlet, mohlo by se vám totiž vcelku snadno stát, že nakonec nebudete mít ani koho poslat pro nový materiál. A bez lidí a materiálu se nové budovy staví opravdu jen velmi těžko.
Černý trh a vůbec všechny části “šedé ekonomiky” jsou však ještě vrtkavější. Na jedné straně totiž nabízí možnost získat zajímavé suroviny za mrzký peníz, trochu zaškodit svým spoluhráčům, či si napakovat u výběrčího vlastní kapsu, zároveň to má však vliv i na vaší počestnost. Kterou zde budete měřit samostatnou stupnicí a věřte, že není dobré se pohybovat pouze na jednom konci stupnice. Svatouškové si tak například nebudou moci nic koupit na černém trhu, šmelináři se pak jen těžko zapojí do stavby katedrály, která by vám přinesla vytoužené VB.
Samotná hra končí ve chvíli, kdy je zaplněna radnice, po dohrání jednoho kola nastává závěrečné bodování. Vítězné body můžete získat za postavené budovy, za dokončené části katedrály, za umístění na stupnici počestnosti, ale i a za speciální suroviny (zlato, mramor a stříbrné mince), které vám zůstávají. Avšak pozor o body můžete i přijít díky svým neplaceným dluhům, za zápornou počestnost na stupnici, potažmo za své služebníky ve vězení. Je tedy opravdu důležité hrát s rozmyslem a nesnažit se hnát svou strategii do naprostých extrémů. Ano, i tak se dá hra určitě vyhrát, jen pak musíte výraznějším způsobem upravit celou svojí strategii. A právě v tom tkví asi největší kouzlo této hry. Možností, jak dovést hru do vítězného konce je zde opravdu mnoho a je jen na vás pro jaký způsob se rozhodnete. 
Architekti Západního království jsou opravdu příjemným překvapením a ukázkou toho, že tradiční worker-placement a euro hry zdaleka neřekly poslední slovo. Hra v sobě spojuje relativně jednoduchá, ale propracovaná pravidla, výborně fungující mechanismy a neposlední řadě i skvělou hratelnost. Návdavkem pak přidává i vcelku zajímavou interakci mezi hráči. Všechny tyto aspekty tvoří dohromady jedinečný mix, který si naprosto získá každého pravověrného hráče euro her.
Pokud tedy od deskové hry nevyžadujete tunu plastu, propracovaný příběh a silné téma jsou Architekti Západního království jedním z nejlepších kousků, po kterém v rámci euro her můžete sáhnout. Závěrem pak nezbývá než držet TLAMA Games palce a doufat, že Architekty nepotká stejně neradostný osud jako Great Western Trail, jenž společně s Podmořskými městy a dvěma aktuálními novinkami Shema Phillipse patří mezi to nejlepší, po čem můžeme v daném žánru sáhnout.
