Alan Moore & Kevin O´Neill – Nemo: Srdce z ledu
ANOTACE:
Máte rádi viktoriánskou žánrovou literaturu? Máte rádi komiks? Pokud jste si na obě otázky odpověděli ANO, pak vám nesmí uniknout poslední dílko Alana Moora a jeho dvorního malíře Kevina O’Neilla, pokračování Ligy výjimečných, trilogie NEMO. Píše se rok 1925 a patnáct let po smrti kapitána Nema plánuje jeho dcera Janni Dakkarová v Ledovém srdci nebezpečnou expedici do Antarktidy, která končí konfrontací pod Horami šílenství, v neprobádané mezeře v mapě, kde se realita naší hrdinky zbortí. V Berlínských růžích se zase utká s mechanickými metropolitními monstrozitami a v Řece duchů bojuje se zvrhlými tropickými tyrany.
K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH:
Uplynulo již dlouhých 16 let od chvíle, kdy se poprvé českým čtenářům představila komiksová „Liga výjimečných“. Na tyto povedené příběhy navázal Alan Moore společně s Kevinem O´Neillem v letech 2013-15 trojicí dobrodružných komiksů „The Nemo Trilogy“. A právě ty se nyní dočkaly i českého vydání v překladu Viktora Janiše. Vychází v jediném svazku pod názvem „NEMO: Srdce z ledu“.
Představovat komiksovým fanouškům blíže Alana Moora je pravděpodobně zcela zbytečné. Prakticky každý, kdo se o komiksy nějakým způsobem zajímá, musel s tímto jménem přijít do styku. Ostatně podle mnohých se jedná zřejmě o nejnadanějšího komiksového scénáristu všech dob. Možná trochu odvážné tvrzení, ale stačí nahlédnout do jeho portfolia, kde nalezneme takové perly, jakými jsou „V jako Vendeta“, „Z pekla“, „Bažináč“, či legendární „Watchmen“.
Maličko ve stínu těchto děl je pak neméně povedená „Liga výjimečných“, ve které Moore společně s O´Neillem oživil Minu Harkerovou z Draculy, Allana Quatermaina z Haggardových románů, Vernova kapitána Nemo, Wellsova neviditelného muže Hawley Griffina a v neposlední řadě i doktora Jekylla Roberta Louise Stevensona. A právě na příběhy této jedinečné skupiny nepřímo navazuje trilogie „Nemo: Srdce z ledu“.
Ač by samotný název mohl evokovat, že novinka vypráví příběhy legendárního pána ponorky Nautilus, pravda je maličko složitější. Podle samotného Moora zemřel kapitán Nemo již roku 1910. Ze světa však neodešel úplně sám, zanechal zde po sobě dceru Janni Dakkarovou, která se po svém otci stala kapitánem Nautilu a zároveň je hrdinkou nové Moorovi komiksové trilogie.
Píše se rok 1925 a patnáct let po smrti kapitána Nema plánuje jeho mladá ambiciózní dcera Janni nebezpečnou expedici k jižnímu pólu a do antarktických Hor šílenství (z díla H. P. Lovecrafta). V prostřední části trilogie „Berlínská růže“ coby zkušená válečnice a matka zachraňuje svého zetě Robura Dobyvatele (viz. stejnojmenný Vernův román) ze spárů nacistů. „Řeka duchů“ pak představuje neohroženou Janni na sklonku života, kdy se její
příběh naplňuje a ještě naposled se vydává vstříc svému dávnému nepříteli, nesmrtelné královně Ayeshe, hrdince Haggardova proslulého románu „Ona“.
S literárními odkazy a popkulturními narážkami však zdaleka nekončíme. Moore se v tomto ohledu doslova utrhl ze řetězu. A tak nemine dvojstrana abychom nenarazili na odkaz na nějaké známé literární dílo, či film. Na to, kolik jich odhalíte, pak záleží čistě na vašem celkovém přehledu. Najdeme zde například narážky na Občana Kanea, legendární Metropolis, Titanic, či Cestu do středu Země. Těchto easter eggů je zde opravdu neskutečné množství, až to možná maličko narušuje celkovou celistvost a dojem ze čtení. Naštěstí se s postupujícím časem autor maličko uklidňuje a těchto skrytých narážek postupně ubývá. I tak jich je však stále více, než kdekoliv jinde.
Ačkoli Srdce z ledu odkazuje na původní „Ligu výjimečných“, i bez její znalosti se vcelku dobře obejdete. Ostatně s ní nemá ani moc společného. Minimálně vyznění příběhů je dosti odlišné od toho co známe z Ligy. Prostě čas gentlemanů je již dávno pryč. Moore nám v této knize předkládá na první pohled tři uzavřené příběhy, točící se právě kolem dcery kapitána Nema Janni. Jednotlivé části však nenabízejí pouhý uzavřený příběh, ale zároveň představují tuto hrdinku ve třech etapách jejího života. Každý ze zde obsažených příběhů tak sice funguje vcelku dobře samostatně, dohromady však tvoří jedinečnou mozaiku života této nespoutané kapitánky. Díky tomu dostávají jednotlivé části další rozměr.
Když však odhlédneme od bohaté nabídky easter eggů, které si pro nás Moore na stránkách tohoto komiksu přichystal, dostáváme jinak vcelku průměrné dobrodružné příběhy, které si nic nezadají s brakovými romány 30. let. Právě těm ostatně autor vzdává v tomto díle hold. A tak stejně jako původní „Liga výjimečných“ ani „Nemo: Srdce z ledu“ rozhodně nebude aspirovat na srovnávání s vrcholnými díly tohoto autora. O to zde ostatně ani nejde. V případě tohoto komiksu jde především o čirou zábavu spojenou s poctou klasikům žánru, na které Moore bohatě odkazuje. A právě to se mu daří na výbornou.
