A. Jodorowsky & Ladrönn – Poslední Incal

Incal. Dnes již legendární komiksové science fiction známé dvojice Jodorowsky-Moebius. A přestože má tento francouzsky píšící emigrant z Chile na svém kontě více než slušnou řádku titulů, nejznámější stále zůstávají jeho příspěvky do univerza Incalu. Ostatně vzpomenout můžeme kromě Incalu i Technokněží, Kastu Metabaronů, či aktuální novinku z nakladatelství Crew Poslední Incal. Ten, jak už název napovídá navazuje na toto legendární dílo a uzavírá tak celý příběh.

S oběma tvůrci jsme se již mohli vcelku dobře seznámit. Kromě společných počinů (Incal, Andělské drábky, Šílená ze Sacré-Coeur), je na našem trhu celá řada dalších titulů, které mapují práci těchto dvou ikon komiksového světa. Jeden však nad ostatními přeci jen vyniká a tím je právě již zmíněný Incal. Ten ukázal čtenářům především zálibu v klasické science fiction, které holdoval Jean Giraud (Moebius) okořeněnou trochou nezbytné Jodorowského mystiky. Bohužel zatímco v Incalu bylo toto mystično ještě osvěžující, postupem času se ukázalo, že Jodorowsky s tímto motivem pracuje až přespříliš. Na druhou stranu je to jeho poznávací znamení a tak je k tomu potřeba také přistupovat.

Ostatně ani Poslední Incal se tomuto zaměření výrazněji nevyhýbá. Jediný rozdíl je pravděpodobně v tom, že zatímco v předchozích knihách hrdinové hledali osvícení, zde Jodorowsky hrdě hlásá poselství o tom, že pokud má být celý vesmír skutečně zachráněn, podaří se to jen díky skutečné lásce. John Difool se tak musí opět postavit osudu a pokusit se zachránit vesmír, který tentokrát ohrožuje  vše požírající kovový vir. Jen si musí vzpomenout, co je on sám vlastně zač, najít lásku svého života a vypořádat se se svými dalšími podobami…

Samotný příběh tedy přímo navazuje na původní Incal, z kterého si však vypůjčuje celou řadu prvků, které mají obě knihy společné. Ostatně již samotný začátek, kdy Difool opět padá do kyseliny leccos napovídá. Změnil se tak v podstatě jen protivník, kdy všepohlcující temnotu nahradil zákeřný kovový virus. Nesmíme zapomínat ani na Johnovu lásku. Antanah tentokrát nahradila dívka jménem Louz. Ve výsledku je však Poslední Incal pouhou variací na původní příběh.

Jodorowsky tak opět lehce vykrádá sám sebe. Naštěstí tentokrát upustil od matefyzického hloubání a posouvá celý děj více do akční roviny. Tentokrát zde není moc míst k odpočinku a celá zápletka se posouvá příjemným tempem kupředu. Když odhlédneme od jednoduššího příběhu, ve kterém toho Jodorowsky příliš nepředvedl, nedá se této knize upřít i pár zajímavých nápadů, které jinak přímočarý příběh příjemně oživují.

Samotná kniha, která již tradičně vychází v rámci edice MDEK, má tentokrát hned dvě části. Původně na příběhu totiž Jodorowsky spolupracoval právě s Moebiem. Původní příběh s názvem Po Incalu však zůstal nedokončen, jelikož Moebius stihl nakreslit pouze první album. Jodorowsky však nechtěl příběh nechat nedokončený a tak se obrátil na jiného vynikajícího kreslíře, kterým je mexičan José Ladrönn. Společnými silami pak dotáhli vše do konce právě pod názvem Poslední Incal. Obě tyto části pak najdeme ve svazku, který nám Crew přináší.

Právě díky tomu je velice zajímavé sledovat, jak si oba kreslíři s “novým” Incalem poradili. Nutno říct, že ačkoliv Moebiovu tvorbu vcelku dobře známe i u nás, jeho vize po Incalu je po grafické stránce dosti odlišná od původního příběhu. Moebius se rozhodl experimentovat s počítačovou kresbou a nutno říct, že to není zrovna líbivé. Paradoxně se tak u této knihy dostáváme do situace, kdy zcela nový kreslíř, má daleko blíže k původnímu pojetí, než autor, jenž stál za první knihou. Ladrönn tak v tomto případě překonává Moebia prakticky ve všech ohledech. Maličko úsměvný je pak fakt, že pokud bychom měli kresbu tohoto mexičana k někomu přirovnat, bude to právě Moebius ve své největší síle, kterou přetavil v Incal. Přesto se  Ladrönn nesnaží mistra nikterak kopírovat a vnáší do kresby celou řadu svých jedinečných prvků, i přesto je zde inspirace více než patrná.

Poslední Incal sice není špatnou knihou, potažmo příběhem. Jodorowskému se však nepodařilo překročit svůj stín, aktuální novinka tak trpí lehkým nedostatkem invence. Naštěstí však příběh drží vcelku dobře pohromadě a nabízí i pár veskrze zajímavých momentů. Poslední Incal je tak důstojným návratem do “jodoverza” a konečnou tečkou za jedním z nejslavnějších komiksových příběhů. I když ani to není tak úplně pravda, jelikož již na jaře na nás čeká poslední příspěvek do této série, který ponese název Před Incalem….