Tak trochu šílený týden s Deaverem #5

0

Máme tady opět další den a článek o Jeffery Deaverovi. Tentokrát se podíváme trochu blíže na samotnou obálku Tak trochu šílení. Jak vůbec vznikla a co vedlo Domino k tomu upravit grafickou podobu Deaverových knih. O tom již více sama Karin Lednická, zakladatelka a majitelka nakladatelství Domino.

Na úplném začátku se musím vrátit přibližně o rok zpátky, kdy jsem se rozhodla pro radikální řez, pokud jde o celkovou podobu knih Jefferyho Deavera. Vycházely v nezměněném designu od roku 1997, od Sběratele kostí! A protože Jeffery Deaver je autor, který si mimořádnou péči zaslouží vrchovatě, vzala jsem to opravdu od podlahy. Loňská novinka Pokoj smrti i dotisky Prázdného křesla, Iluze a Rozbitého okna (vydáme v dubnu) už jsou přesázeny vybaveny novými obálkami. A když jsem začala přemýšlet nad obálkou sbírky Tak trochu šílení, chtěla jsem především dosáhnout toho, aby už na první pohled bylo patrné, že je to kniha, která v každém směru vybočuje z hlavního proudu – nejen svou literární kvalitou, protože Jeffery ty povídky psal se zjevnou autorskou radostí a obrovskou invencí, ale také tím, jaké panoptikum představují hrdinové všech povídek.

obrázekAno, všichni jsou tak trochu šílení, jak o nich ostatně prozrazuje už samotný název. Snažila jsem se tedy najít motiv, který by ilustroval celkovou náladu knihy. A brýle zrcadlící lehounce psychedelický výjev doplněné žiletkou zastupující ústa mně přišly jako dokonalá ilustrace hledaného. Tušíme za tím vším člověka, ale vlastně vidíme jen dva předměty, jejichž symbolika odkazuje téměř každého antihrdinu knihy: do hlavy mu nevidíš, ale je ti jasné, že se tam neodehrává nic hezkého. A místo úst zarezlá žiletka na znamení hrozby a nebezpečí. Když byl tenhle základní plán hotový, začala jsem přemýšlet o polygrafickém provedení. A právě tehdy mě ředitel tiskárny Finidr seznámil se způsobem, jak na obálku umístit kovovou fólii. Věděla jsem hned, že to je přesně to, co potřebujeme! Pak už jsem jen grafikovi Radku Urbišovi řekla, jak přesně by ta naše kovová žiletka měla vypadat – a výsledek jeho skvělé grafické práce uvidíte na hotovém přebalu. Budete mít chuť si na ni sáhnout! Aby brýle nebyly jenom chudým (poly)grafickým příbuzným, jsou opatřeny vrstvou parciálního UV laku, takže vypadají skutečně jako zrcadlovky.

A že jsme si hráli i s textem, to už byla vlastně jenom třešnička na dortu (schválně, usmějete se, až uvidíte, co jsme provedli se záložkou?). Tak trochu šílení je výtečná kniha. A my pevně věříme, že díky této lehounce šílené obálce vás upoutá na první pohled.

původní článek vyšel na databazeknih.cz
publikováno s malými úpravami a laskavým svolením autora
Share.

About Author

Milovník všech dobrých příběhů, s možná moc bujnou fantazií, který nepohrdne žádnou dobrou knihou. Mimo jiné také nadšenec do IT technologií, sociálních médií a věcí s tím spojených.

Leave A Reply