Markus Zusak – Roky pod psa

Cameron a Ruben Wolfovi se rvou dnem i nocí, spřádají ujeté plány, aniž by domýšleli jejich důsledky, a pro rodiče, sourozence i všechny holky, které obdivují, jsou to jen budižkničemové, co to nikdy nikam nedotáhnou. Jenže když se Cameron poprvé zamiluje, nic už není jako dřív… Příběh patnáctiletého australského kluka s širokým srdcem a praštěnými nápady je dojemný a zábavný zároveň a Zusak opět nezůstává nic dlužen své pověsti výjimečného vypravěče.

…………………………………………………………….

Markus Zusak je slavný australský spisovatel, jehož většina čtenářů zná hlavně díky jeho Zlodějce knih, která se dočkala i filmového zpracování. Tentokrát se ovšem vracíme až na úplný počátek autorovy kariéry, do doby, kdy napsal tři kratičké novely. A právě první z nich v současné době vychází u nakladatelství Argo pod názvem Roky pod psa.

Zatímco většina fanoušků netrpělivě vyhlíží nejnovější Zusakovu knihu Bridge of Clay (Hliněný most nebo také Clayův most), nakladatelství Argo se rozhodlo zpříjemnit čtenářům čekání autorovou prvotinou. Na rozdíl od Zlodějky knih, nebo Posla ovšem nemůžeme čekat nějaké rozsáhlé veledílo. Přeci jen na 148 stranách se toho moc stihnout nedá. Přesto se už i zde dají postřehnout záblesky autorova výjimečného talentu.

Roky pod psa jsou první knihou, ve které se mají čtenáři možnost setkat s bratry Wolfovými. Cameron a Ruben jsou pro každou špatnost a mimo jiné také experti na vymýšlení nerealizovatelných přepadení, nebo boxování jednou rukavicí. A jako všichni mladí v pubertě jsou věčně bez peněz, nespokojení a v opozici proti všem a všemu. Tato nerozlučná dvojka nadělala své rodině již pořádnou řádku vrásek.

Jenže pak se něco změní. Cameron se zamiluje – ne do nějaké nahotinky z časopisu, jak to v jeho věku bývá běžné, ale do skutečné dívky. Může ovšem dívka snů milovat takového lůzra jako je Cameron? S lehkostí sobě samou Zusak vypráví příběh o dospívání, lásce a rodině, která si rozhodně nemůže žít na vysoké noze.

Na první pohled se může zdát, že tento příběh vlastně nemá žádný hlubší význam. Jenže opak je pravdou. To důležité autor ukrývá pod povrchem. Pod slupkou humoru, ironie a ztřeštěnosti tak můžeme objevit i upozornění na rozdíly mezi jednotlivými sociálními vrstvami. Naštěstí se tomuto tématu Zusak věnuje velmi okrajově a dokázal ho zmínit jen tak mimochodem a v náznacích. Díky tomu si pouze pozornější čtenáři mohou naplno užít tento kratičký příběh se všemi detaily.

Na jednu stranu je až s podivem, že tento milý a dojemný příběh o patnáctiletém klučinovi s širokým srdcem, nakladatelství tak dlouho odmítala. Zusakovi trvalo celých sedm let, než se někdo odhodlal tuto novelku vydat. Naštěstí pro nás tato kniha zaznamenala celosvětový úspěch, na který navázaly další dva díly. A tak jsme se nakonec mohli dočkat i tolik opěvované Zlodějky knih.

A přestože tato knížečka čítá pouhých 148 stran, které většina čtenářů slupne za jedno odpoledne jako jednohubku, autorovi se podařilo do tohoto krátkého příběhu vměstnat vše potřebné k tomu, aby nalákal fanoušky na další díl. Ironie se zde mísí s všudypřítomným humorem, nadhledem, ale i dojetím nad obyčejnými věcmi, kterými si prošla většina z nás. I díky tomu jsou Roky pod psa skvělým lákadlem na další díl o této povedené dvojici sourozenců.

…………………………………………………………….

Markus Zusak je australský autor. Zlodějka knih (The Book Thief, 2005) je jeho pátou knihou, získala mimořádný ohlas a stala se mezinárodním bestsellerem. Úspěsný byl i jeho předchozí román The Messenger (Posel, 2002), určený mladší čtenářům. Letos vydává román Bridge of Clay (Hliněný most nebo také Clayův most), i tato kniha má dětského hrdinu a zaměřuje se na rodinný život a skutečné i citové „mosty“.