Louka jak vyšitá – desková hra

0

Zaujmout a zabavit malé nezbedy není vůbec jednoduché. Získat si jejich pozornost a zaujetí pro věc je možná ještě těžší. Naštěstí dnes na trhu existuje celá řada her a produktů, které nám s tím pomohou. A již dávno se nejedná jen o pexeso, či Člověče nezlob se. Skvělým příkladem je i jedna z posledních novinek českého Dina, které nám přináší novou rodinnou hru s nevšedním herním plánem a krásným vizuálem Louka jak vyšitá.

Autorem této dětské hry, kterou na náš trh přináší právě Dino, je Tomáš Uhlíř, jenž s Loukou zabodoval v rámci autorské soutěže, kterou pořádá společnost Czech Board Games, která se na vydání také podílela. Nedílnou součástí hry jsou i povedené ilustrace Dominiky Hourové, díky které zaujme tato hra nejednu naší ratolest.

Jak již asi tušíte, Louka jak vyšitá je původní česká hra pro 2 – 4 hráče od 6 let. Věk však berte v tomto případě skutečně orientačně. Ano, šestileté dítko dokáže již plně pochopit a využít všechny náležitosti této hry, avšak v  nejzákladnějším rozestavění hru hravě zvládnou i mladší hráči, obzvláště pokud jim v prvních hrách pomohou i jejich rodiče.

Pojďme se tedy podívat co se ukrývá pod nádherně ilustrovaným víkem krabice, díky kterému hru rozhodně jen tak nepřehlédnete a dítka si jí zamilují na první pohled. Tato hra naštěstí není jen o pěkných obrázcích, ale nabízí toho skutečně hodně i jako celek. První věcí která vás zarazí po otevření krabice, je netradiční herní plán. Ten nemá podobu klasické pevné desky, ale je vytvořen z “plátýnka” a je prošpikován hromadou oček, které tvoří střed jednotlivých kytiček znázorněných na tomto plánu.

V netradičních herních komponentech však ještě nekončíme. Vedle herního plánu totiž sympatická krabička ukrývá i sadu čtyř barevných tkaniček, na jejichž těle musí hráči uvázat dva uzlíky tak, aby obě části měli přesně danou délku. Ta je totiž rozhodující při hře v různém počtu hráčů. Zatímco při hře ve 2 a 4 hráčích si zahrajete s delším koncem (47 cm), kratší (34 cm) naopak využijete při hře ve třech. Při uvazování správných délek se možná někdo trochu zapotí, zároveň však musím pochválit autory za to, že na vnější boky krabice dali určité “měřidlo” díky kterému si můžete překontrolovat správné délky.  Což se bude určitě hodit, navíc umístění přímo na krabici je až geniálně jednoduché a zároveň neskutečně praktické. “Měrku” tak máte neustále při ruce a navíc se nemusíte bát, že byste ji snad někde ztratili.

Jak už to u dětských her bývá, pravidla hry jsou skutečně jednoduchá a neskrývají žádné záludnosti. Hra však zároveň poskytuje i zajímavé taktické možnosti, díky kterým tato hra nesklouzává na úroveň pexesa, či člověče nezlob se.  Základní principy si hra bere z “tradičního” vyšívání. Ostatně to naznačuje i samotný název hry. Tuto činnost se snaží malým hráčům přiblížit zajímavou atraktivní formou právě v této hře.

Základním herním mechanismem je tedy “vyšívání”, kdy se hráči snaží provlékat otvory v herním plánu svou tkaničku a tím pro sebe získat co nejcennější kytičky. Ty mají různý počet okvětních lístků a tím i různý počet bodů, které za jejich “provléknutí” můžete získat. Hra končí ve chvíli, kdy všem hráčům dojde jejich tkanička. Hra tak může zabrat sotva dvě tři minuty, stejně jako deset, či dvacet minut. Záleží, jak moc jsou jednotliví hráči přemýšlivý a zároveň i na tom, jaké podmínky musí pro získání kytičky splnit.

Zde totiž přichází na řadu další herní prvek, díky kterému si můžeme upravit i celkovou obtížnost hry. Tento herní prvek obstarávají speciální karty s hmyzem a kytičkami. Zatímco karty s kytičkami určují pro jakou barvu se bude dané pravidlo vztahovat, karty s hmyzem upravují právě samotná pravidla, která mnohdy znesnadní vaše tahy. Jako například to, že můžete zahrát pouze určitou květinu, květinu s určitým počtem lístků. Najdeme zde ale i karty, které hráčům přináší určitou výhodu, jako možnost odehrát dva tahy za sebou.

Právě díky těmto speciálním kartám, které upravují základní pravidla  je Louka jak vyšitá daleko variabilnější, díky čemuž má daleko větší šanci oslovit širší spektrum hráčů. Od úplně těch nejmenších (3-4 roky), kterým bude stačit hra v naprostém základu, až po starší hráče, kteří naopak nepohrdnou o něco složitějšími pravidly, které dělají z Louky o něco taktičtější a přemýšlivější záležitost. Jedinou menší nevýhodou u nejmenších hráčů bude možná trochu problém pochopit, že mohou „vyšívat“ pouze jednou stranou a nebudou moci využít obě strany tkaničky. V tomto případě je však již na rodičích aby pohlídali správné použití a vysvětlovali a vysvětlovali…

Nejzajímavější partie na vás pravděpodobně čekají při hře dvou hráčů. Právě v této konfiguraci si totiž můžete užít nejvíce taktiky, naopak hra ve čtyřech je už více o náhodě. V průběhu jednoho kola se toho totiž změní na herní desce opravdu hodně, což nemalým způsobem znesnadňuje jakékoliv případné plánování tahů dopředu. Na druhou stranu, je tato hra především dětskou hrou, u které jde primárně o zábavu a to splňuje tento kousek se zajímavými herními prvky vskutku dokonale. Pokud tedy hledáte neotřelou a rychlou hru pro chvíle rodinné pohody je aktuální novinka z Dina rozhodně zajímavou alternativou k zavedeným titulům i zahraniční konkurenci, které rozhodně není ani na našem trhu úplně málo.


Share.

About Author

Milovník všech dobrých příběhů, s možná moc bujnou fantazií, který nepohrdne žádnou dobrou knihou. Mimo jiné také nadšenec do IT technologií, sociálních médií a věcí s tím spojených.

Leave A Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..