James O´Barr – Vrána: Soumrak bohů
…………………………………………………………….
Po přečtení Vrány, jednoho z nejlepších komiksů vůbec, asi hodně fanoušků doufalo, že se autor k tomuto námětu někdy v budoucnu vrátí. O to více jejich i moje srdce zaplesalo, když se tak stalo. Tentokrát v tom, ale O´Barr není sám. Pod svá křídla přibral Jima Terryho, který dostal nelehký úkol, graficky ztvárnit O´Barrův scénář, pokud možno tak aby byl zachován duch Vrány, ale přesto originálně. Jak se tato spolupráce vydařila? A vyplatilo se čekání na další Vránu?
Fanoušci, kteří se tetelili blahem při pomyšlení na další Vránu, si předně musí uvědomit jednu věc, Vrána je jen jedna, a těžko ji něco překoná. Vždyť i okolnosti za kterých ji James vytvořil byly jedinečné a upřímně málokdo by si tím chtěl projít. O´Barr již v úvodu vysvětluje jak se to se Soumrakem bohů má. A právě z této předmluvy je jasně vidět, že na čtenáře čeká trochu něco jiného, než byla původní Vrána. Zde jde více méně o to, než ukázat, jak dostávají náckové záhul, a to pořádně.
Soumrak bohů je drsný příběh z koncentračního tábora, plný bolesti, krve a touze po pomstě, která je silnější než smrt. Do tábora přijíždí vlak s další dávkou židů a lidí, kteří zde budou čekat na smrt. Vše probíhá jak má a selekce pokračuje až do doby kdy esesáci kontrolují zda je vlak prázdný. Ve vlaku zůstává jeden naprosto klidný člověk, který si z esesáka nic nedělá. Ví, že pro něj již naděje neexistuje. Existuje pouze pomsta, po které muž touží.
Děj hned od samého počátku utíká rychlostí vlaku TGV, prakticky ihned čtenáře do brutální krvavé akce, která končí prakticky až na samém konci. A že zde není opravdu moc místa na nějaký detailnější rozbor postav, nebo přemýšlení, svědčí i celkový rozsah tohoto komiksu. Sto čtyři stran není věru mnoho, navíc když odpočítáme všechny bonusy, které komiks obsahuje, dostaneme se na hodně hubených 72 stran. A to je v porovnání s první Vránou opravdu žalostně málo.
To co ovšem dává Soumraku bohů sílu a energii je především kresba, kterou O´Barr tentokrát nechal na bedrech Jima Terryho. Svou kresbou dokonale podkreslil celou atmosféru a scény při kterých teče krev jsou opravdu drsné, přesto ale v mezích normy. Zde fanoušci mohou trochu hořekovat, že si Soumrak bohů nezachoval jedinečnou kresbu Vrány. Ale jak již sám autor v úvodu naznačil tato „Vrána“ je jiná než předchozí a nedají se spolu srovnávat.
Pro někoho může být toto „pokračování“ malým zklamáním, obzvlášť pokud se nevyvarujete srovnání s prvním O´Barrovým dílem. Přesto není Soumrak bohů špatným komiksem, ba právě naopak. Na čtenáře čeká napětí, akční scény a potoky krve, co víc si přát? Snad jen silnější příběh, který by čtenáře dostal do kolen, stejně jako původní Vrána. Takhle zde máme kvalitní komiks, který dokáže zpříjemnit odpoledne.
Kniha vychází v nakladatelství Comics Centrum Objednávat můžete například zde.