Londýn roku 1896. Nesčetné vynálezy dovolují člověku znalému vědy uvěřit, že je možné dosáhnout nemožného. To ostatně dokazuje i vznik společnosti Cesty časem Murray, která otevírá své dveře zákazníkům, aby jim uskutečnila sen, po kterém lidstvo bažilo odnepaměti – cestovat časem. Tuto touhu vzbudil rok předtím spisovatel H. G. Wells svým románem Stroj času. Člověk 19. století má náhle možnost cestovat do jiných epoch. A přesně to udělá Claire Haggertyová, zámožná a nespokojená mladá žena, která je přesvědčená, že žádný z jejích nápadníků jí nemůže nabídnout opravdovou lásku. Tato nespokojenost způsobí, že se vypraví do roku 2000, kde se zamiluje do muže z budoucnosti, do muže, který v době, ze které pochází, ještě nebyl na světě. Zažije s ním milostný románek napříč časem.
Ale ne všichni si přejí vidět budoucnost. Andrew Harrington je mladý muž, který se rozhodne spáchat sebevraždu. Zjistí totiž, že nic už nedokáže smazat bolest ze smrti jeho milované, prostitutky jménem Mary Kelly, která se stala poslední obětí Jacka Rozparovače. Ale když je mu nabídnuta možnost vrátit se o osm let zpět a zachránit ji před smrtí, rozhodne se toho využít.
A i samotný H. G. Wells pocítí rizika cestování časem, když do jeho doby přijde člověk z budoucnosti s úmyslem ho zabít, aby mohl vydat jeho knihy pod svým jménem. Wells se musí vydat na zoufalý útěk časem, přes druhou světovou válku a osmdesátá léta, až se nakonec ztratí v budoucnosti stejně vzdálené jako nevyzpytatelné.
Mapa času je dílo, které dalece přesahuje hranice žánru steampunk. Výjimečný román, který čtenáře zavádí na daleké cesty časem a snaží se vzdát hold otci žánru vědeckofantastické literatury H.G. Wellsovi. Pro pochopení této knihy nestačí jenom číst, ale přemýšlet v souvislostech a uvědomit si, že doba ke které se vztahuje, nabízela překonávat hranice, které se zdály do té doby být nepřekonatelné.
Félix J. Palma, španělský spisovatel, novinář a literární kritik, zavádí čtenáře do doby kdy průmyslová revoluce dosahovala svého vrcholu a londýnská smetánka se opájela novými vynálezy. Již odnepaměti lidé toužili cestovat časem a roku 1895 dostali důvod k vášnivým debatám zda je to možné. Co zatím stálo? H. G. Wells vydal svůj již legendární román Stroj času, a právě tato kniha byla autorovou inspirací a jakousi poctou pro Wellse.
Konec 19. století nebyl pro všechny obyvatele Londýna právě tou nejrůžovější dobou. Na jedné straně šlechtická smetánka ve svých klubech rozprávěla nad největšími novinkami ze světa a na straně druhé chudinské čtvrti jako Whitechapel, kde jedinou možností obživy pro ženy byla prostituce. Na tom by nebylo až tak nic děsivého, každý se musí nějak uživit, ovšem kdyby zde právě neřádil Jack Rozparovač. A právě v této době otevírá své dveře zákazníkům firma jenž hlásá, že dokáže nemožné. Dokáže své zákazníky přenést v čase. A tak se nejeden člověk vydává prožít s Murrayho Cestami časem jízdu napříč lidskými epochami.
Mapa času splétá tři zdánlivě odlišné příběhy do celku, který spojuje právě Murrayho Cesty časem a dává nám tak nahlédnout do podvědomí tehdejší doby z různých úhlů. Autorovi rozhodně lze započítat jako plus, že se snaží držet i jazyka, který do té doby relativně pasuje. Každopádně nečekejte nijak přímočarý příběh s jasně vytyčenými liniemi, často budete odbočovat a pro někoho kdo není zvyklý na náročnější literaturu to může být z počátku frustrující.
Bohužel pro mne asi nejhorší byl fakt, že kniha je velké části popisná a neskutečně dlouhé odstavce plné popisu by během chvíle ukolébali i zdatnější jedince. Právě díky tomu jsem propadal občasnému pocitu naprostého zoufalství a nudy. Což samozřejmě nemusí platit pro všechny čtenáře, kteří se rozhodnou tuto jedinečnou knihu přečíst.
Co lze říci závěrem? Rozhodně to není kniha pro všechny. Jedni budou knihu vynášet do nebe za skvělý příběh a druzí ji budou zatracovat za její popisy a rozvleklé odstavce. Já bohužel patřím do té druhé skupiny. Kdyby se podařil malinko popisy proškrtat (alespoň pro mne) dostaneme úžasný příběh s atmosférou, která na vás přímo dýchá. Bohužel popisy zůstaly a tak pro mi po přečtení knihy zůstaly velmi rozporuplné pocity. Ovšem pokud právě popisným částem fandíte a máte rádi velmi neobvyklé příběhy budete z Mapy času nadšeni.
~~~~
Félix J. Palma (nar. 1968) je novinář, spisovatel a literární kritik. Debutoval v roce 1998 souborem povídek Strážce mloka, kde osvědčil svou schopnost spojit fantastiku s všednodenností. Mezi jeho další knihy povídek patří například Způsoby přežití (1999). Jeho prvním románem byla kniha Mravenec, který chtěl být astronautem (2001). Mapa času (2008) Palmu celosvětově proslavila a vyšla ve více než třiceti zemích. V roce 2012 vydal její volné pokračování s názvem Mapa nebe.
~~~~
Félix J. Palma – Mapa času / PŘEKLAD: Iveta Gonzálezová / OBÁLKA: Cliff Nielsen / VYDAL: Host / STRAN: 528 / ŽÁNR: fantasy
MOJE HODNOCENÍ: 60%
Post Views: 1 356
Popisy v tejto knihe a to tempo prispatého poníka na púti bolo pre mňa spočiatku tiež kameňom úrazu (súhlasím samozrejme s tým, že to nesadne každému. Ja sama som ešte takého človeka nestretla).
Vlastne som sa s tým trápila veľmi dlho a kvôli tomu tempu a opisovaniu každého detailu mi mnoho podstatnejších vecí unikalo. Prvé čítanie tej knihy bolo vážne peklo. Tú knihu som znenávidela a veľmi dlho som ju obchádzala.
Potom nasledovali asi dva pokusy prečítať ju odznova, ktoré síce boli…ale…akosi sa to nelepšilo, Naopak.
Bola som fakt sklamaná.
O to viac ma prekvapilo keď som ju o pár mesiacov prečítala zase a zistila som, že sa to zmenilo. Možno môj mozog pripustil, že román, ktorý držím v ruke chce aby si človek myslel, tyvado toto sa napísalo človekom z 19. storočia!
K môjmu veľkému prekvapeniu som si začala užívať presne tie veci, ktoré ma od knihy väčšinou odradia.
Nakoniec som knihu vlastne čítala 5 krát. A mám pocit, že už ma tento rok nič lepšie nečaká (najviac ma asi prekvapila náhla zmena vlastného vkusu. Nechápem, čo sa stalo ale malo to za následok, že si všetku tú vatu v knihe labužníci užívam spolu s tým vražedne pomalým, pokojným tempom. A teším sa na to, čo prinesie pokračovanie). 😀