Blog tour s Peterem Mayem #8

1

Tak a po menší pauze a možnosti se zapojit do soutěže zde máme pokračování tématických článků. Tentokrát zde máme exklusivní rozhovor se samotným Peterem Mayem. Musím poděkovat portálu Kulturissimo, že mi umožnilo rozhovor použít a v neposlední řadě také Šárce Novákové, která má tento rozhovor na svědomí.

Jen malé upozornění, tento rozhovor byl pořízen v době kdy u nás vycházel první Mayova kniha Skála, tudíž je i celkový rozhovor směřován k této knize.

……………………………………………………….

Knižní trilogie (China Thrillers a The Enzo Files), které jste napsal ještě před Skálou, se odehrávají v Číně a ve Francii. Proč jste se rozhodl „vrátit domů“ a situovat další příběhy do Skotska?

Myslím, že někdy správnou perspektivu najdeme až s jistým odstupem, když máme výhodu pohledu zpět. Přesně to se přihodilo i mně. Nebyl jsem připraven psát o Skotsku, dokud jsem odtamtud na nějakou dobu neodjel.

white-book-1V Česku zatím z vašich knih vyšla pouze Skála, ale je to právě její temná a bouřlivá atmosféra izolace, která je na ní tak přitažlivá. Čím podle vás Skotsko tak mocně přitahuje cizince?

Skotsko je v evropském kontextu zcela výjimečné. Je situováno na severozápadním výběžku Evropy, a kdyby nebylo Golfského proudu, panoval by na něm neustálý mráz. Oplývá krásou drsné přírody, kulturou i lidmi utvářenými neobyčejně krvavou historií. Je v něm něco těžko definovatelného, co si získá srdce i mysl každého, kdo do něj zavítá.

Vnímají tak Skotsko i Angličané? Nebo je pro ně něčím známým, co je zkrátka součástí velké Británie, zatímco pro ostatní Evropany je genius loci této země daleko exotičtější? Myslíte, že to mohlo být jedním z důvodů, proč britští nakladatelé nejprve knihu odmítli, zatímco Francouze nadchla?

Myslím, že v Británii knihu odmítli hlavně proto, že anglický knižní průmysl tou dobou dost skomíral. Redaktoři netušili, jak trh znovu ovládnout s novými vzrušujícími knihami. Měli svůj recept na úspěšný text a cokoli, co do té škatulky nepasovalo, prostě odmítali. Nejprve musela nastoupit vlna úspěšné skandinávské krimi literatury, aby si Skálu zařadili do správného kontextu – jako detektivní román zasazený do chladného a temného prostředí. Popravdě řečeno jsou krajina i kultura vnějších Hebrid většině Britů cizí a neznámé. Takže lze říci, že trilogie Lewis pro ně byla v jistém smyslu zjevením, protože jim umožnila proniknout do části jejich vlastní země, o které nic nevěděli.

Bylo pro vás použití skotského prostředí v knize osobní? Měl jste chuť něco zdůraznit nebo tematizovat? Jak jste chtěl Skotsko a Hebridy v knize ukázat?

Chtěl jsem ukázat Hebridy takové, jaké jsem je zažil, když jsem tam pět let vždycky pět měsíců v roce bydlel, protože jsem produkoval televizní seriál v gaelštině, který se tam točil. Ostrovy na mě hluboce zapůsobily, tudíž mi připadalo zcela přirozené, že jsem o nich začal psát. Ve chvílích, kdy jsem bojoval s nepřízní počasí, abych stihl natáčecí plán, jsem to místo skoro nenáviděl, ale nakonec mi nějak přirostlo k srdci. Svůj podíl na tom pak mělo i psaní knih a samozřejmě jsem se tam od té doby i často vracel.

CD-ArtNa začátku knihy Skála přijde hlavní hrdina Fin Macleod o syna a rozejde se s manželkou. Trochu to působí, jako byste chtěl hlavní postavu očistit od nánosů všech vazeb, které v životě nasbírala, než se vrátí zpátky na ostrov Lewis. Proč jste považoval za nutné, aby si s sebou Fin přinesl trauma?

Fin svá traumata pohřbil hluboko do svého podvědomí a mně se zdálo, že když ho chci přimět, aby je nechal vyplout zpátky na povrch, musím jej zjitřit také nějakým aktuálním traumatem. Aby byl citlivější vůči zkušenosti „návratu domů“ a o něco bezbrannější, až bude čelit své minulosti.

V českém překladu se vaše kniha Blackhouse jmenuje Skála.  Jak se vám tenhle převod zamlouvá?

Český název se mi líbí. Jednoslovná pojmenování mám rád. Bohužel ve Francii, kde vyšlo hodně mých knih, mají naopak slabost pro delší tituly. Takže z knihy Blackhouse se stal „Ostrov lovců ptáků“ (L’île des chasseurs d’oiseaux) a můj minimalistický název Snakehead z čínské trilogie se proměnil v „Čínské mrtvoly v Houstonu“ (Cadavres chinois à Houston). Myslím, že český vydavatel (nakladatelství Host) měl dobrý nápad, když knihu pojmenoval Skála.

1544429_10152031893441409_1240202361_n

Na svém blogu prozrazujete příběh o dívce jménem Jennifer, který vás inspiroval při vytváření postavy Marsaili. Je v trilogii Lewis poschovávaných víc vašich vlastních příběhů?

Spousta věcí v trilogii pochází z mého života. Třeba při vytváření postavy Marsailina otce Tormoda, který trpí stařeckou demencí a hraje důležitou roli v druhé knize The Lewis Man, jsem vycházel ze zkušeností s mým vlastním otcem, o kterého jsem se staral, když ho postihla Alzheimerova choroba. A některé události v třetí knize The Chessmen, které se týkají keltské rockové skupiny Solas, jsem zase čerpal z vlastního působení v kapele – ze zážitků nasbíraných v období puberty a pak také v době, kdy mi bylo něco přes dvacet.

Ve Skále propojujete mnohé ambivalence: silná, ale problematická rodinná pouta, nebo tradice s neekologickým lovem ptáků. Rozporuplnost témat zároveň koresponduje s prostředím, jež je magické, ale drsné…

Každoroční výjezd na lov terejů se v těch místech skutečně odehrává. Každý srpen vypluje deset mužů ze severní části ostrova Lewis na skálu v severním Atlantiku, která se nazývá Sula Sgeir, aby zabili 2000 mláďat terejů. Tahle tradice se dodržuje už 400 let – původně šlo zejména o zajištění potravy pro hladovějící rodiny, ale postupně lov získal status jakéhosi iniciačního rituálu pro mladé muže. Příběh vyprávěný ve Skále inspirovala právě tato tradice.

 ………………………………………….

Chtěl bych poděkovat portálu Kulturissimo.cz za poskytnutí části rozhovoru s Peterem Mayem pro tento projekt. Pokud vás rozhovor zaujal a rádi byste si jej přečetli celý můžete pod tímto odkazem.

Share.

About Author

Milovník všech dobrých příběhů, s možná moc bujnou fantazií, který nepohrdne žádnou dobrou knihou. Mimo jiné také nadšenec do IT technologií, sociálních médií a věcí s tím spojených.

1 komentář

Leave A Reply